Ze všeho nejdříve se ale musíme podívat na sám mýtus o krávách, které prdí škodlivý metan. Začneme tím, že přežvýkavci, mezi které patří i krávy, mají specifický způsob trávení. V průběhu evoluce se u nich vyvinul propojený systém předžaludků, které slouží k biologické a chemické úpravě jinak málo vydatné potravy. Předžaludek je rozdělen do tří oddílů (bachor, čepec, kniha), přičemž v každém z nich probíhají trochu jiné procesy, při nichž sehrává podstatnou roli mikrobní populace, jejíž hlavní složku tvoří bakterie. Ty umožňují rozkladný proces kontinuální metanogeneze, kdy se během procesu trávení uvolňují rozkladné plyny. Zde je pak zapotřebí se zamyslet nad tím, kudy vznikající metan (CH4) ze zažívacího traktu krávy bude unikat. Pokud by byl vyprodukován (jako u člověka) ve střevech během střevní fermentace, nabízí se mu k úniku jen cesta zadem. U přežvýkavců však dochází k natrávení a masivní tvorbě metanu mnohem dříve, ještě v předžaludcích. Hovoříme tu o enterické fermentaci, kdy plyny, tedy i metan, unikají předem. Jinak řečeno, zdravé krávy metan neprdí, ale říhají.

Jak jsme se v loňském roce z našich sdělovacích prostředků dozvěděli, antropogenní zdroje představují 58% celosvětových emisí skleníkových plynů, přičemž produkce enterického metanu (CH4) z hospodářských zvířat je údajně hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů. Hovězí dobytek má tak mít na svědomí alarmující podíl na celkových globálních emisích. Je sice pravda, že i když má metan krátký poločas rozpadu v atmosféře, jeho koncentrace neustále roste. K tomu ovšem přistupují různé odhady přírodního uvolňování metanu (uvolňuje se z tuhých klatrátů metanu na dně moří), produkce v bažinách a jezerech a ty se srovnávají s „dostupnými údaji“ antropogenní produkce metanu celkem a ze zemědělství. Přesto musíme podle celé řady našich i zahraničních aktivistů v rámci boje s oteplováním planety vyhubit hovězí dobytek, přestat pít kravské mléko a pojídat z něho vyráběné sýry, ale hlavně přestat pojídat hovězí maso.

Jenže jak nyní ukazují zveřejněné výsledky studie skotského Výzkumného a inovačního střediska pro mléčnou výrobu, hovězí dobytek, označovaný za největšího producenta metanu, přispívajícího ke změnám klimatu, bude zachráněn ! Na skotském venkově totiž v dosud největším experimentu byla 400 dojnicím do krmiva přidávána směs česneku a citrusového extraktu, která snížila emise jimi produkovaného metanu o 38 procent. Účinek byl dosažen přidáním pouhých 15 gramů tohoto „doplňku stravy“ do jejich denní dávky krmiva. Inu, selský rozum tu zas slavil úspěch.

Trnem v oku mnoha ekoaktivistů je též pohon a rychlost vozidel, určených pro dopravu osob a zboží, přičemž jejich tlak na politiky neustále sílí. Tak například v Nizozemsku byla maximální povolená rychlost 130 kilometrů v hodině. Dnes však Nizozemsko na základě politických rozhodnutí celostátně snižuje maximální rychlostní limit na 100 km/h v rámci opatření, jejichž cílem je snížit emise, jak to světu oznámil nizozemský premiér Mark Rutte. A v kuloárech bruselských se už proslýchá, že tudy by nejspíše cesta ke snižování emisí v celé EU mohla vésti. Zde ještě poznámka pro stoupence elektromobility: moc se hoši a děvčata neradujte. Pokud tento rychlostní limit bude opravdu platit pro všechna motorová vozidla (v rámci bezpečnosti silničního provozu), pak se budou po nizozemských dálnicích rychlostí 100 km/h muset ploužit všechna auta, ať už jezdí na naftu, benzín, plyn, vodík, nebo na baterky. Tolik tedy něco k rychlosti, ale přejděme k pohonným hmotám.