Ze západních médií byla nejneutrálnější zpráva, kterou jsem nalezla, ta od Forbesu, jež píše o tom, že smůlu budou mít zjevně dlužníci - chápu jasně, že čínská centrální banka si nepřeje, aby jí vyemitované kredity přecházely rovnou komečním bankám,  což by působilo nemalé problémy. I když samozřejmě, jednou by dluhy zaplaceny byly a pak jsou - vlastně - nepotřebné, přehodí se  potřebnost - dříve potřebovala čína komerční banky kvůli dynamce procersů, jež nemhlo komunistické plánování zvládnout, nyní ony budou potřebovat čínu, pakliže se budou vůbec chtít obchodně uplatnit!   Není ale patrně žádoucí, aby si někdo jen půjčoval a přeléval sociální kreity. Ale o tom se ve Forbesu nepíše: ZDE je ten článek.

Zde pozadí poodhalil pouze toto: "Osm technologických firem, včetně Tencent a Alibaba Ant Financial, bylo původně vybráno centrální bankou v roce 2015 k pilotování vlastních systémů hodnocení kreditů založených na výdajovém chování a účasti sociálních médií. Tento proces byl letos v létě pozastaven, jelikož plány na povolení těchto firem na zavedení nových systémů byly předloženy kvůli možným střetům zájmů. Důvodem je to, že vybrané technické firmy také provádějí vlastní e-commerce podnikání a byly relativně ochotné sdílet data s jinými platformami." Ano, čína by měla ráda vlastní nástroj, nikoliv centrálu zahraničních komerčních bank, což lze pohocpit. 

A toto vydali v Čechách ZDE. očividně se to inspirovalo populární televizní sérií Black Mirror. Ano, jde o skandalizaci.

Nemyslím si, že by si veřejné pobouření z toho, co si to Čína  dovoluje, do roku 2020 vynutilo  pečlivé zjiáštění pravdy, spíše pomluvy ještě přibydou. K naší velké chybě. Přehlédli jsme, že Čína má  na rozdíl od nás monetární suverenitu - že totiž adoptovala lincolnovský koncept peněz-  a nepotřebuje emitovat peníze státním dluhem, stejně dobře našincům ujde, o co v případě socáílního kreditu jde.