Rozhodli se tak britští občané, kterým jistým „nedopatřením“ dali jednou politici slovo. Politici britští, kteří si žádné takové rozhodnutí nepřáli, a proto ho zčásti bojkotují a zčásti realizují jak parta amatérů. Zastavit ho ale nemohou, jen je možné, že k němu opravdu dojde bez předběžné oficiální dohody s Bruselem. A takovému odchodu politici a média už předem dávají přívlastky budící hrůzu: tvrdý bexit, chaotický brexit a nyní dokonce divoký brexit.
Od začátku, tedy od samotného referenda, bylo ale přece jasné, že buď odejde Británie z euroříše s dohodou špatnou, nevýhodnou a ponižující, nebo bez dohody. Dobrou by Brusel nikdy nedovolil. A žádná dohoda je určitě lepší než špatná. Z tohoto hlediska lze považovat poslední dva roky za ztracené. Kdyby Británii vedla garnitura, která za brexit skutečně bojovala a přála si ho, byla by předložila pár týdnů po brexitu Bruselu návrh ve stylu ber, nebo nech ležet. A pokud by zůstal ležet, odchod bylo třeba uskutečnit co nejrychleji a bez dalšího.
Copak je něco strašného odejít čistě, důsledně, oběma nohama (a ne pouze jednou) a rychle? Zahynuli jsme při „divokém“ odchodu z rakouské monarchie? Naše odtržení bylo věcí pár hodin, proběhlo zčásti spontánně, zčásti inženýrováno pěti Muži osmadvacátého října. Celý slavný exil přijel už do nezávislé a fungující samostatné země. Nezahynuli jsme. Uměli jsme si vládnout, uměli jsme si najít nové trhy, postavit nový stát. Bez nějaké dohody s Habsburky.
Bez RVHP jsme také nezahynuli. Jistě, propad exportu byl zpočátku velmi citelný, ale byl nutný a byl rychle nahrazen trhy náročnějšími.
A co rozpad federace? Někdo může namítnout, že jsme neřešili nějakou irsko-irskou hranici, ale byli jsme jedním státem a bylo třeba řešit věcí mnohem víc, než se řeší u brexitu: společný majetek, armádu, federální úřady… A po pár týdnech i měnu. Zahynuli jsme my nebo Slováci? Čím tu kdo pořád straší?
Kdyby Británie byla odešla už před dvěma lety, dávno by od nuly vznikl přirozený systém ekonomických a dalších smluv, protože by si ho vynutil život, nemusel by vzniknout shora uměle a předem. Pro Británii je nesporně lepší odejít bez přešlapování. Odejít čistě. Nezahyne.
A pro nás, dosavadní vazaly, zasvítí naděje. A co ty strašidelné dopady brexitu na naši ekonomiku, prý až jeden procentní bod růstu HDP minus? To je údaj vycucaný z prstu, odvozený z toho, kdyby najednou zcela ustal náš export do Británie. Neustane. Británie nám žádné sankce nevyhlásí. Bude s námi obchodovat bez potíží jako jakákoli z mnoha neunijních zemí, se kterými dnes čile obchodujeme. Možná se jen chvíli budou řešit různá pojištění a transakční technikálie, nic víc.
Nikdo nezahyne. Leda do nebe rostoucí pýcha vládců Bruselu. I když tou asi neotřese nic. My ostatní budeme říkat brexitu bez ponižující „dohody“ brexit čistý.
Ladislav Jakl
Psáno pro Institut Václava Klause.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
