Sám Karel IV. nikdy v Jeruzalému nebyl, ale když už měl možnost zasáhnout s obrovskou vizí do podoby středověké Prahy, učinil tak nejen s odbornou, ale i duchovní péčí hodnou obdivu. Plyne z toho poučení, že skutečný rozměr hlavnímu městu může dát jen opravdový mocný vizionář a nikoliv radnice. Ostatně je charakteristické, že Karlovo budování Nového Města mělo největší odpůrce v konšelech Starého Města. Karel je dal vyměnit, kádrové opory rady, patricije, nahradil většinově řemeslníky a obchodníky.

V expozici nebyla ani zmínka o nějakých hysterických protestech proti tomu, že si Karel IV dovolil nějak s Jeruzalémem nakládat, přivlastnit si jeho obraz, zrcadlové ho otočit a podle něj, jako podle otisku budovat Prahu jako nový Jeruzalém, jako město budoucnosti. "A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, nový Jeruzalém, krásný jako nevěsta ozdobená pro svého ženicha." takto se to píše ve 21. kapitole Zjevení Janova, známého též jako Apokalypsa. Karel si zjevně moudře řekl, že nebe přeje připraveným, a naplánoval prahu tváří v tvář blížící se apokalypse…

Dnes jsme svědky toho, že si jiný mocný muž, Donald Trump, dovolil vzít Jeruzalém do úst a už létají nejen ostrá slova a kameny, ale i nože, kulky a rakety. Nepadlo jediné racionální slovo. Přitom je nesporné, že si každý suverénní stát může zvolit jako své hlavní město obec podle vlastního výběru. Pokud žádná nevyhovuje, může si postavit hlavní město na zelené louce. Stejně tak je nepochybné, že tato volba nemusí každému blízkému nebo vzdálenému sousedovi či partnerovi z nejrůznějších důvodů vyhovovat a má právo požádat, aby své zastoupení měl v jiné obci. Stejné tak je věcí každého, zda chce mít své zastoupení v obci podle výběru dotyčného státu.