Mimochodem – součástí této infrastruktury bude i obnova Severní ledové cesty, která by obsluhovala nejen jednotlivá nová těžařská střediska, ale vytvořila by trvale využitelný transportní kanál pro ruské zboží do oblasti východní a možná i jihovýchodní Asie.  

Teď ale k tomu nejpodstatnějšímu: ruský muž č. 1 v úvahách nad využívání arktického nerostného bohatství ujistil, že Moskva jednoznačně pléduje za rozvoj mezinárodního partnerství v této sice neobydlené, ale velice důležité a citlivé oblasti světa. „Zdůrazňuji, že Rusko, v němž téměř třetina území leží právě v oblasti Dálného severu, nese zvláštní odpovědnost za Arktidu a za to, aby tu byla uchována patřičná ekologická rovnováha,“ řekl Vladimir Putin.  

Jak píše například The Wall Street Journal, Putin tak patrně odpovídá na znepokojení některých zemí, které rovněž mají arktické pobřeží, nad iniciativami Ruské federace v této oblasti, hlavně na pozadí nedávné ruské anexe Krymu. Koneckonců i generální tajemník NATO Rasmussen koncem května vyjádřil obavy nad ruskými aktivitami v Arktidě a vyzval země Aliance, aby si připravily případný odvetný plán.  

Připomeňme, že odborná podkomise OSN v listopadu loňského roku uznala za bytostně ruské území šelfový region ve středu pobřeží Ochotského moře. Podle závěru expertů světové organizace je 52 000 čtv. km mořského dna v této oblasti pokračováním ruského kontinentálního šelfu.  

Co říci závěrem? Západ v posledních měsících plně soustředil svou pozornost na Ukrajinu a Krym, takže arktické záležitosti se dostaly takříkajíc na okraj zájmu světa. Například experti země na Arktidě rovněž na nejvýš zainteresované, Kanady, si ale myslí, že odpovědí RF bude akcent na problémy nehostinného euroamerického Severu, konkrétně tlak na jednání o tom, jak si země regionu Arktidu definitivně rozdělí a jak tu budou spolupracovat – anebo soupeřit.