Dokazuje to dnes rozšířenou nedůvěru a nesouhlas se způsobem, jakým nás naše média a zvláště naše televizní organizace informují o dění doma a hlavně pak ve světě. Ne že by si lidé přímo mysleli, že ty televize lžou oním primitivním způsobem, kterým je obracení fakt v jejich pravý opak ( i když i s tímhle se lze setkat), ale zato dobře vědí, že se v nich lže způsobem, prosazovaný už Goebbelsem a jím též nazvaný jako zakrývání. Což se dá ještě lépe vyjádřit takto: řekněme lidem jen to, co se nám hodí, a o všem ostatním mlčme jako bychom jazyka neměli.

Že i tahle informativní praxe je ovšem lež a lživé informování, je všem jasné, ale možná že lidem v našich sdělovacích prostředcích, pokud jim ještě nějaké zbytky svědomí v hlavách zbyly, přece jen ulehčuje život. A to úvahou, že mlčení o faktech, popírajících oficiální vysvětlení, není přece jen zas tak jasným popřením morálky, jako obracení pravdy v její opak, či lež s nečistým úmyslem vymyšlená a šířená, dnes moderně nazývaná hoax.

Ovšem o lež a podvod, jež jsou s představou čestného jednání neslučitelné, se samozřejmě jedná i tak, a lidé kteří je šíří jsou prostě lháři, ať už se jim to označení líbí, nebo ne. Takže být či zůstat poctivým novinářem a přitom např. šířit názor, že Západ je sídlem mirumilovných andělů a Východ sídlem agresivního ďábla, a pro platnost tohoto názoru snášet jednostranně pojaté argumenty a argumenty tuto tezi popírající, zamlčovat, je popřením možného, čili logickým nonsensem.

Tolik tedy k mediální lži řekněme všeobecné a v našich médiích dnes běžně dostupné. Ona je zde ovšem též lež jiná, možná pro naše poměry specifická a týkající se nejvlivnějšího našeho média ČT, kterou bych si dovolil označit jako lež cynického šklebu. ČT si totiž v r. 2003 stanovila svůj kodex, představující cosi jako etický závazek ČT vůči české veřejnosti. V bodě b) toho kodexu se praví, že ČT představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek, a v bodě c) zase, že ČT poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace a komentáře, a ve všeobecné části kodexu se pak praví, že ČT si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti....a její pracovníci dávají prostor svobodné výměně názorů.

Zvažme nyní váhu tohoto vznešeně znějícího kodexu, jak ji mimo váhu papíru, na němž je vytištěn, vyslovuje jeden z oněch mnoha mi zaslaných a shora citovaných mailů: TOHLE SE Z ČT NEDOVÍŠ.