Jednou z oblastí fungování státu, o níž Miloš Zeman projevuje jistý dlouhodobý zájem, je česká armáda, do jejíhož fungování má prezident Zeman co mluvit, už proto, že je vrchním velitelem a stojí, alespoň titulárně, nad premiérem i celou vládou. V současnosti, kdy Česku vládne jeho, tedy Zemanova vláda, jinak se současnému kabinetu ani říkat nedá, se v rukou bývalého premiéra, dnes ministra financí Jana Fischera rodí nový státní rozpočet. A není bez zajímavosti, kolik v něm na armádu vybude.

Záměrně používám toto slovo, protože armáda byla pro český rozpočet v posledních letech Popelkou, jejíž potřeby byly ve vnímání českého ministra financí na jednom z posledních míst. Také prezident Václav Klaus armádu, s výjimkou občasných povzbudivých slov, nikdy zásadně nepodržel, i proto, že spojení Václav Klaus a ozbrojené síly nikdy tak nějak nešlo dohromady.

Miloš Zeman je v tomto jiný než jeho předchůdce. Roli ozbrojených sil, zvláště v potírání islámského terorismu ve světě a obraně Česka před tímto nebezpečím, vždy uznával a uznává. Přinejmenším rétoricky se tomuto problému věnuje, naposledy ve své přednášce během předprázdninové cesty do Německa, kdy zopakoval svůj nápad na vytvoření evropské armády, která by spojila síly unijních států do zřejmě nejsilnější armády světa.