Z hlediska řadového občana a jeho každodenního životu však údaj o inflaci sám o době není zase tolik podstatný. Důležitější je, zda růst cen pokrývá růstem svého výdělku. O zdražování lze totiž v pravém smyslu hovořit tehdy, pokud cena zboží nebo služby roste rychleji než výdělek, tedy například mzda či plat.

Pokud od procentního údaje o růstu výdělku odečteme procentní údaj o růstu inflace, dostáváme údaj o takzvaném reálném výdělku, tedy očištěném o inflaci. Pokud je vzniklý rozdíl kladný, člověk si polepšuje bez ohledu na to, jakým tempem roste inflace. Pokud, čistě hypoteticky, bude inflace činit třeba citelných 10 procent, a bude tedy třikrát vyšší, než byla v letos dubnu, daný spotřebitel si stále může celkově polepšit, jestliže je růst jeho výdělku vyšší než desetiprocentní. Pokud je například dvanáctiprocentní, reálně si polepšil o dvě procenta. O dvě procenta tedy vzrostla jeho kupní síla.