Míra inflace tak po dlouhých letech překonává horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky, v rozporu s její vlastní prognózou listopadové meziroční inflace ve výši 2,9 procenta i s předpoklady z první poloviny roku, kdy se obecně očekával její sestup k úrovni inflačního cíle ještě před koncem letoška. Inflační tlaky silně podporuje stále poměrně vysoká jádrová inflace, v níž se zejména promítá citelný růst mezd. Nadále svižně rostou ceny bydlení, ale na vyšší úrovni zůstává také dynamika cen v oblasti energií, zejména elektřiny, nebo některých potravin typu brambor, vepřového či cukru, což jsou tradičně kolísavé složky, které se neřadí do jádrové inflace.

Naopak protiinflačně působí vývoj v mezinárodním prostředí. Polevují totiž tlaky v oblasti dovozu, a to kvůli nejistotám v globálním ekonomickém prostředí, které jsou odrazem obchodní války mezi USA a Čínou, stále nedořešeného brexitu, nárůstu protekcionismu, ale také otazníků v oblasti environmentálních opatření týkajících se energetického nebo automobilového průmyslu. Zásadní součástí dovozu je i ropa a ropné produkty, jejichž cena zůstala v listopadu meziročně níže, což korigovalo tlaky na obecný růst cen.