V majetkové a řídící struktuře Twitteru totiž došlo k zajímavé změně. Elon Musk, momentálně nejbohatší člověk světa, koupil ve Twitteru devítiprocentní podíl (ZDE). Nestálo jej to ani moc peněz, pouhé tři miliardy dolarů (ZDE); to je pro něj asi tolik, jako kdybychom si my, běžní smrtelníci, zajeli na dovolenou do Chorvatska. Podle dohody s komisí SEC může dokupovat ještě další akcie, ale maximálně do 14,9 procenta celé firmy (ZDE). Případné rozšíření podílu nad tuto mez by podléhalo dalšímu souhlasu SEC.

Devět procent vypadá jako téměř zanedbatelný podíl, ale není. Ve skutečnosti se tím Musk stává největším individuálním akcionářem Twitteru; tak například bývalý ředitel Jack Dorsey vlastní dnes jen něco přes dvě procenta akcií (ZDE) firmy, kterou kdysi spoluzaložil – a přišel loni o své ředitelské místo na základě iniciativy poměrně malého investora, kterým byla firma Elliott Management (ZDE). Musk také prakticky ihned získal křeslo v představenstvu (board of directors - ZDE), které reprezentuje zájmy akcionářů. To už je konkrétní funkce s konkrétním vlivem.

Z pohledu Twitteru je to menší zemětřesení, protože Musk předtím firmu opakovaně kritizoval za její přístup ke svobodě projevu.

Bude se tedy snažit prosadit v Twitteru svoje, daleko liberálnější, standardy? Je to rozhodně možné.

Pojďme ale o situaci chvíli uvažovat trochu šířeji.