Markéta Šichtařová: Německá tajná zbraň se možná dočká vzkříšení

29.04.2016 19:21 | Zprávy

Během války Německo vymyslelo novou zbraň. Nepoužilo ji jen proto, že to už prostě nestihlo. Kdyby na ni ale došlo, mohlo Německo položit Británii na lopatky. Nachlup stejná zbraň by teď mohla být použita znovu. Proti nám.

Markéta Šichtařová: Německá tajná zbraň se možná dočká vzkříšení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Tou zbraní jsou takzvané „peníze shazované z vrtulníku“. Německo tehdy během 2. světové války přišlo s nápadem, že vytiskne mraky a mraky peněz. Přesněji řečeno padělaných britských liber. A ty rozpráší po území Spojeného království. Výsledek by byl děsivý. Bez jediného výstřelu by se britská ekonomiky velice rychle zhroutila. Mnoho peněz a málo zboží totiž může mít jen jediný důsledek: Hyperinflaci. A s tou mělo Německo z období po 1. světové válce hojné zkušenosti. Proto není divu, že právě ono mezi všemi ostatními zeměmi nejlépe chápalo, že vyvolání hyperinflace se může stát dokonalou zbraní. (Natištěné libry, které se už nestačily použít, pak Němci ukryli na dlouhá desetiletí na dně jezera Toplitzsee.)

Proč jen tak snadno pohrdáme historickou zkušeností?

Představa peněz obrazně řečeno „vysypaných z vrtulníku“ neunikla ani moderním ekonomům. Prvním z nich, kdo se takovou představou detailněji zaobíral, byl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. A tím se tenhle nápad navždy dostal do učebnic. Až na to… že pan Friedman si s myšlenkou vrtulníkových peněz pohrával zcela teoreticky; kdyby došlo na věc prakticky, nemám nejmenších pochyb, že by si tenhle energií sršící chlapík a zdatný ekonom zaklepal s úšklebkem na čelo a nápad odsoudil jako jednu z největších pitomostí, jaké kdy slyšel. Žel, leccos už hodnou chvíli nasvědčuje, že svět se zbláznil. Z původní německé tajné zbraně a ekonomické pitomosti se stává vážně míněný evropský záložní plán.

Všechno to má kořeny v obavách centrálních bankéřů z nízké míry inflace (případně až z deflace) a z nizoučkého hospodářského růstu ve většině evropských zemí. I zrodila se v průběhu pokrizových let po roce 2008 myšlenka, že – velmi zjednodušeně řečeno – nedostatečné utrácení spotřebitelů je příčinou deflace, která je zase (opět v kombinaci s nízkými útratami) příčinou nízkého hospodářského růstu. A že abychom se „měli lépe“, musíme spotřebitele přimět utrácet a zvýšit inflaci. A tak se neustále tlačí na větší a větší utrácení.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Kolik lidé ze SOCDEM bude na kandidátce Stačilo?

A napadlo vás, že jste vlastně stranu pohřbili zbytečně? Kvůli koalici z ní odešlo dost výrazných tváří a nebojíte se, že to bude k ničemu? Že pro voliče SOCDEM budete nevolitelní kvůli spolupráci s komunisty a pro voliči komunistů vás volit nebudou, že dají radši preferenční hlas komunistům?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Co (ne)očekávám od setkání Trump - Putin

15:57 Ivo Strejček: Co (ne)očekávám od setkání Trump - Putin

Denní glosa Ivo Strejčka