Užuž to tedy na první pohled mohlo vypadat, že s kvótami je amen. To by to ovšem nebyla naše EU. Pochopitelně, že co EU může pokazit, pokazí.

Jen stručně připomeňme: Všechno to začalo v průběhu roku 2015, kdy podle dublinské dohody muselo azylové řízení proběhnout v první zemi, do které imigrant přicestoval, respektive kde byl zachycen. Tudíž pod nápor žadatelů o azyl se okamžitě dostala Itálie s Řeckem. Aby tyto nejvíce přetížené země nápor zvládly, byly zavedeny kvóty

No a nyní se začíná vyjednávat nový systém. Jak typické, že jednání vede členka švédské Liberální lidové strany – tedy silně proevropské strany ze silně proimigračního Švédska. Nový systém se od starého má lišit především v jednom zákeřném slovíčku: kvóty na přerozdělování imigrantů mají být permanentní. Což v důsledku znamená, že žádost o azyl už nebude vyřizovat první země, kde bude imigrant zachycen, ale zadržený výtečník bude rovnou šupnut do země, kam podle kvót „má patřit“. A „pochopitelně“ – jak už to známe – za nedodržení kvót mají padat tresty. A řekněme si narovinu: Kvóty necílí na země jako Německo – samozřejmě že kvóty mají jediný smysl, totiž dostat imigranty i do těch zemí, které se jim dosud vzpěčují. Takže si to shrňme:

Cíl: Ulevit státům jako Itálie či Řecko, které kašlou na ochranu hranic, loví nelegální imigranty z moře a akceptují čluny z Afriky.

Důsledek: Přitížení zemím jako Česko nebo Slovensko, které chtějí, ale nemohou, chránit hranice a nechtějí imigranty.