Přesněji řečeno uráží Polsko a Maďarsko, které se prý vzdalují „evropským hodnotám“. Prý „podívejme se, co se tam děje“. Technicky vzato nás sice zapomněl vyjmenovat, nejspíš jsme moc malí, abychom stáli za pozornost, ale vzhledem k tomu, že my se chováme velmi podobně jako Poláci a Maďaři, „zlobíme“ například v podobě odmítání kvót na imigranty, nedělám si nejmenší iluze, že by si pan vyučený knihovník o nás myslel cokoliv pěkného. Jen drobná technická poznámka: Pan Schulz to trochu popletl; ne že by se střední Evropa vzdalovala „evropským hodnotám“; to spíš „bruselské hodnoty“ už dávno přestaly Evropě dávat smysl, vykašlaly se na demokracii, začaly opovrhovat národy a národními státy a jakékoliv ekonomické racionalitě.

Takhle pěkně Schulz zaperlil minulý týden na sjezdu své sociální demokracie. A řekl toho ještě mnohem víc. Pro nás nejzajímavější je jeho výborné doporučení, že Evropa prý musí do roku 2025 přijmout jednotnou Ústavu, stát se multinárodní federací, a komu se to nelíbí, ten bude muset z EU pryč. Ještě jednou a polopaticky přetlumočeno, aby se neztratilo někde v překladu: Kterému státu se nelíbí, že bude jako stát zrušen a integrován do jediného multikulti panevropského státu, ten bude vykopnut z EU. Tedy já nevím jak vy, ale já tomu říkám výhrůžka. To se mi od pravděpodobné vládní strany sousedního Německa vůbec nechce líbit. Takhle si rovnost v rámci EU nepředstavuju.

A docela mě baví představa, že bychom to na zkoušku zkusili obrátit – když jsme si přeci rovní a máme ta údajně stejná hlasovací práva: Co kdyby třeba Češi vyhrožovali Německu, že bude vyraženo z EU, pokud bude pořád prudit s těmi kvótami? Směšná představa? Ale proč? Nemáme si snad v rámci EU být rovni? A není snad fakt, že odevzdaně akceptujeme představu, že Německo vyhrožovat smí, ale my ne, nejlepším důkazem, že žádná rovnost v realitě neexistuje? Ale je v tom případě tohle ona EU, o které si Češi v referendu odhlasovali, že do ní chtějí vstoupit?