Prelude
Léto 2006 vypadalo v Maďarsku poklidně. Tamější globalistická „pravdaláska“ měla moc pevně v rukách a situace připomínala současnou Českou republiku. Media prosazovala neomarxistickou agendu od ráno do večera, stejně jako umělecké kruhy a university. Kultůru ovládala témata jako protinárodní sebemrskačství a „holocaust“. Vláda tamějších socialistů pod patronátem EU byrokratů pilně pracovala na omezování osobních občanských svobod pod pláštíkem „menšinové agendy“. Nadnárodní korporace měly v té době zlatá léta. Stačilo si jen pomyslet na nějakou výhodu v jejich prospěch a vláda jim jí obratem zařídila. Odtržení tehdejších elit od své země připomínalo situaci, kterou dnes tak dobře známe od nás.
Hlavní dějství
Pak ale přišla náhlá změna. V září 2006 unikla na veřejnost tajná nahrávka ze schůze tehdy vládnoucích maďarských socialistů, kde předseda vlády Ferenc Gyurcsány jazykem hodným restaurace IV. cenové skupiny přiznal, že jeho vláda rok a půl lhala ve všech ohledech a volby vyhrála de facto podvodem. To by nebylo nic divného, celé to globalizační hnutí „pravdylásky“ je přece od začátku založeno na lži. Nicméně nahrávka se dostala ven v nepravou dobu. V Maďarsku již v té době pod povrchem probublávalo probouzející se národní uvědomění. To nacházelo oporu především mezi běžnými Maďary a ti vyšli do ulic. V první fázi to byli takzvaní „neonacisté“, tedy jednalo se především o příslušníky nižších společenských vrstev, fotbalové fandy, dělnickou mládež a učně. Policie se však nepodařilo protesty potlačit ani za použit gumových projektilů, vodních děl a hrubého násilí. Demonstrace proti vládě postupně ovládly celou Budapešt a i další madarská města. Vyvrcholením byly masové srážky mezi demonstranty a policií v říjnu 2006, které přinesly stovky zraněných demonstrantů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV