Nebyl jsem vědecky přesný. Existuje nenulová, byť nepatrná pravděpodobnost, že nějaký psychopat milující prezidenta Zemana vzal ho za slovo a dospěl k názoru, že pan Kuciak je vhodná oběť, profesionálně se připravil a chladnokrevně mrzký čin vykonal.
Pokud tuto možnost pravděpodobnou asi tak, jako že zítra začne soptit Říp, vynecháme, jsou výroky lidí, kteří „viní“ Zemana z inspirace hrůzného činu debilní a lidsky nechutné.
Jakkoliv mám zcela jistě pravdu, jsem napadán skoro coby spoluvrah. Jak je to možné?
Zemanova nenávist k novinářům pramení z roku 1996, kdy bylo jeho srdce (ano i Zeman je má) zasaženo článkem o sebevražedném pokusu jeho syna. Údajně jej zavinil. Od té doby tu nenávist živí a potrefení novináři, místo, aby projevili trochu nadhledu, mu to vracejí. Jestliže je Zeman zákeřný, oni jsou často nízcí a podlí, což se ukázalo v nedávné kampani.
Co si ještě nedovolí ve sdělovacích prostředcích, to vystříknou na sociální sítě. Zeman je zesměšňován, urážen kvůli zdraví a věku, jeho slova jsou překrucována, je vydáván za zloducha a ďábla.
Jasně, že ho to ke smíru nenaladí.
Současná davová hysterie, která ho má spojit se zlým činem, je hloupá a nevkusná.
To by totiž platilo i v případě, který jsem popsal výše. Pokud totiž někdo z těch hejhulů a hejhulyň kteří osočují Zemana, útočníka osobně nezná, nemůže si dovolit obviňovat prezidenta z toho, že mohl inspirovat odporný zločin.
Jenže nenávist některých novinářů vůči hlavě státu je tak velká, že zastiňuje zbytky kritického rozumu.
Je mi to líto.
Vyšlo na komarkovynoviny.cz. Publikováno se souhlasem autora
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
