Ještě před zahájením schůzky se  na internetu objevila zpráva o odvolání generála Petra Dohnala. K účastníkům se ale  nedostala, takže když se bezprostředně po skončení jednání generál Dohnal a náměstek Štern vydali na poradu na ministerstvo, netušili, že jedou vyzvednout ortel paní ministryně.

Je to ozvláštňující podrobnost v dění, které se začalo odvíjet zmíněnou událostí ze 7. ledna 2013. Postižení se proti nedůstojnému způsobu zacházení ohradili stížnostmi příslušným úřadům. Na jejich podporu vystoupil spolek Šalamoun, později také Veřejný ochránce práv, který uznal zákrok příslušníků Vězeňské služby ČR za nepřiměřený a protiprávní.

„Šalamouni“ se dožadovali, aby se ředitel věznice manželům Pavlisovým omluvil. Kdyby jim vyhověl, dále by se věcí nezabývali. Ale stanovisko ředitele věznice, Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR i ministerstva spravedlnosti bylo trvale odmítavé. Jediným výsledkem všech stížností bylo zrušení bezdohledových návštěv jejich syna, což je svými účinky bolestivý trest za „drzost“ ponížených rodičů.

Marnost vyjednávání o omluvu nakonec přivedla spolek Šalamoun dne 14.května 2013 k podání trestního oznámení u  Generální inspekce bezpečnostních sborů, k němuž se připojili manželé Pavlisovi. Na výsledek vyšetřování této lapálie si oznamovatelé museli počkat dlouhých sedm měsíců až do 11. prosince 2013, kdy obdrželi vyrozumění, že Generální inspekce neshledala v počínání příslušníků Vězeňské služby ČR nic nezákonného, proto věc uložila ad acta bez dalších opatření. Z textu bylo zřejmé, že inspekce se omezila pouze na posouzení nepřístojnosti na vrátnici věznice, zatímco výhrady k důstojníkům Vězeňské služby jí nestály za pozornost.