V současné poslanecké sněmovně při vší úctě k této instituci však takových politiků nalezneme překvapivě málo. Alespoň některý z výše uvedených principů nesplňuje naprostá většina poslanců. Nemůžeme se potom divit, že jejich hlavní pracovní náplní pak není politika - ale politikaření. Není nijak těžké dovodit, že ze všech subjektů, které budou kandidovat v říjnových volbách, bude mezi nominanty největší koncentrace kandidátů, kteří splňují všechna tato kriteria - právě u starostů. O to tragičtější by teď bylo, kdyby se nechali současným vývojem odradit nebo by měli podlehnout laciným mediálním útokům.
Pevně věřím, že se nakonec rozhodnou pro hrdou a samostatnou kandidaturu. Ono to má i své praktické stránky. Zdaleka ne všichni voliči by se nechali přesvědčit od svého starosty, aby svůj hlas odevzdali jakémukoli jinému subjektu, který nutně nemusí být v souladu s jejich přesvědčením. Úplně jinak vyzní přímá výzva k vlastní podpoře. Prakticky za každým vlastním kandidátem stojí jasná historie a jejich výsledky jsou měřitelné. Požadavek na rozumnou míru přímé provázanosti mezi komunální a celostátní politikou je logický, plně oprávněný a většina voličů jej dokáže velmi dobře pochopit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV