Otevřeli jste právě šesté pokračování seriálu o mém skvělém životním rozhodnutí oženit se s Filipínkou a o všech souvislostech, které jsou s tím spojeny. Všímám si také života v zemi svých asijských příbuzných a vše porovnávám s neutěšenou situací v Česku. První díl si lze přečíst ZDE, druhý díl lze najít ZDE, třetí pokračování je k dohledání ZDE, čtvrtý díl rozkliknete ZDE a konečně pátý díl je ZDE.
Na Filipínách je bezpečněji než na Václaváku
Příběh našeho česko-filipínského seznámení a manželství jsem vyprávěl mnohokrát a s velkým úspěchem. Často jsem zodpovídal otázku, zda jsem se cítil na Filipínách bezpečně, když jsem se tam vydal sám. Ano, považuji Filipíny za bezpečné, rozhodně bezpečnější, než Václavské náměstí v Praze v noci. Chce to jen jednu jedinou věc: Dokázat si poradit v každé situaci. Nelze popřít, že svazek s Filipínkou má i svá rizika a chce značnou sílu osobnosti vše zvládnout. První byla nutnost stát každý rok přes noc ve frontě před Cizineckou policií. Robustní postava, síla a ochota jít do případného fyzického střetu představovala velkou výhodu, což už je naštěstí minulostí.
Večer vás manželka namasíruje, nebo zmastí?
Závist je v Čechách hodně rozšířená a exotická kráska některé jedince, zejména ženy, popuzuje k různým útokům. Člověk musí být neustále připraven patřičně odpovědět na podobné útoky, což chce silnou povahu, asertivitu a patřičnou váhu osobnosti. Asiatkou naštvete feministky široko daleko. Jejich argumenty tím totiž padnou a zbude jen prázdné nic. Jsou lidé, kteří se mnou již nemluví. Souseda jsem se zeptal, jestli ho manželka také každý večer masíruje a od té doby se mnou sousedka nemluví. Jiná sousedka, taková zapšklá babka, ani nepozdraví, tváří se kysele a polévá náš živý plot herbicidem, což ani policie nedokázala vyřešit. To jsme s jejím mužem spolužáci. Rasismus není v Čechách příliš rozšířený, ale občas vykoukne tam, kde by ho člověk nečekal. Vyskytuje se třeba na úřadech, a proto vyřizuji úřední záležitosti zásadně já.
Tchynin jazyk nevykvete
Tchyně z prvního manželství byla panovačná osoba a ráda manipulovala širokým okolím. Tchán ji držel na uzdě, ale po jeho smrti se vše zhoršilo. Jen u mne padla kosa na kámen. Jsem velice svobodomyslný člověk a nesnáším manipulace. Tchyně si spočítala, že Filipínkou nebude moci manipulovat a jejím prostřednictvím mnou, jako to dělala se svojí dcerou, mojí první manželkou. Tak prohlásila, že žádná Filipínka nebude vychovávat její vnoučata, spustila soudní procesy a kupodivu vyhrála. Zničila tím celou rodinu a z mých dětí udělala prakticky sirotky. Nejhůře dopadl můj syn, který tehdy chodil do základní školy. Představte si malého kluka, kterého vychovávají tři ženské, z nichž jedna je autoritativní, až diktátorská babička. Soud mé argumenty v jeho prospěch ignoroval. Snažili jsme se mu vše s Filipínkou vynahradit při jeho občasných návštěvách u nás, ale naše možnosti byly omezené. Tchyně tím získala tři pečovatele o sebe do konce svého života, z velké části na můj účet.
Nevadí, že nemáme Barnevernet
Právníci dodnes kroutí hlavou, jak byl možný můj výsledek soudu. Možná bych věděl jak, ale nemám důkazy. Soudkyně při vynášení rozsudku kritizovala, že jsem si přivezl Filipínku, což byl jasný rasismus. Můj právník úplně nadskočil, na tom by se krásně otočilo odvolání, ale v písemném rozsudku výrok obsažený nebyl. Škoda. V české justici se dějí někdy hrozné věci. Nevadí ani, že nemáme Barnevernet. Výše popsané nebyla jediná aktivita tchyně a zmanipulovala další lidi, což bylo i na českou justici moc a další bitvy tchyně prohrála. Na mé straně bylo několik znaleckých posudků a několik doktorů, docentů a profesorů, kteří opakovaně soudu vysvětlovali situaci. V posudku dokonce znalci kritizovali příslušné úřady, které místo toho, aby mé rodině v těžké životní situaci pomohly, ještě špatným postupem moji rodinu prakticky zlikvidovaly. Tak vypadá naše reálná spravedlnost!
Před soudem se za mě modlila
Vše trvalo několik let, česká justice není právě rychlá, ale kolik lidí to stálo čas, energii, peníze atd., které mohly být vynaloženy na něco rozumnějšího. Kolik hodnot mohlo být vytvořeno, čemuž zabránila jedna nenávistná ženská. Tchyni si vzal čert, ale duševní ovlivnění mých dětí z prvního manželství se tím nespraví, o finančních ztrátách za právní služby nemluvě. Na jejím pohřbu jsem zaslechl, že zemřela vzácná a drahá žena. Mně tedy přišla draho určitě. Co jí k tomu vedlo, kdo ví. Panovačnost, nenávist, závist, xenofobie nebo snad rasismus?
Když Filipínka zjistila, co se děje, s pláčem navrhovala, že odjede, aby nebyla příčinou rozpadu mé první rodiny, což jsem rezolutně odmítl. Jednak bych se musel stydět sám před sebou, co moje hrdost a čest, a stejně by to nepomohlo. Příčinou rozpadu mé první rodiny nebyla Filipínka, ale tchyně. Řešením bylo založit druhou rodinu s Filipínkou. Ta na soudy zareagovala naprosto perfektně. Intenzivně mě podporovala, i když soudy trvaly několik let. Filipínci jsou hluboce věřící katolíci a tak se za mě vždy před soudním jednáním modlila nejen moje Filipínka, ale i její příbuzní na Filipínách. Dokonce tam dělali nějaké speciální obřady. Která ženská by to pro mě tady udělala? Ze všeho se stala mezinárodní, dokonce mezikontinentální záležitost. Jestli to pomohlo, nevím, ale rodinné vztahy byly velmi upevněny.
Nešel jsem do vězení a zůstal jsem naživu
V Čechách máme hodně rozvodů a rozvinutý rozvodový průmysl. Jak se jim dostanete do spárů, mlýnek na maso vás semele, vinen, nevinen, ani se nemusíte rozvádět. Jak říkali křižáci, než dostali výprask od českých husitů: „Pobijte je všechny, Pán Bůh si je přebere.“ Při příležitosti soudních tahanic jsem se seznámil s otázkou ochrany práv otců. V Česku bojují tisíce otců o možnost vůbec vidět své děti a média hlavního proudu vše zcela ignorují. Slyšel jsem řadu děsivých příběhů. Jde o hrubé porušení základních občanských práv otců, jejich diskriminace na základě pohlaví, ale jako by nikoho nic nezajímalo. Je to jedna z nejtemnějších kapitol české justice. V porovnání s některými otci jsem nedopadl tak špatně. Nešel jsem do vězení a zůstal jsem naživu.
Děti potřebují mužský vzor
Hlavní problém je ale jinde. Ti muži se mohli místo boje o děti věnovat něčemu rozumnému a mohli vytvořit nějaké hodnoty, o něž je tak společnost ochuzena. Muži jsou nositeli některých zásadních životních principů. Pokud jsou děti o ně ochuzeny, přestávají být konkurenceschopné, což vidíme kolem sebe. Společnost jako celek pak přestává být obranyschopná. Před lety nevypadala situace jako vážný problém, dnes je vše mnohem horší. Na Filipínách by se něco takového nemohlo stát. Rozvody jsou velmi výjimečné, rozvodový průmysl neexistuje, nikoho ani nenapadne upírat otcům jejich práva nebo je dokonce posílat do vězení. Taková situace se jim ani nedá vysvětlit. Pokud nějaký rodič vypadne z péče o rodinu, je tu širší rodina, řada příbuzných, kteří se dítěte ujmou. Když vychováváte deset dětí, zvládnete i jedenácté. Filipínci jsou mimořádně konkurenceschopní, jak dokazují v mnoha zemích světa každý den. Filipíny jsou obranyschopná země, jak dokázali za 2. světové války a dokazují v bojích s muslimy na jihu země.
Feministky ať omdlí vzteky
Když vidím některé politiky, jak se šavlují trestním oznámením či trestním stíháním, nebo když slyším diskuse nad možností objednání trestního stíhání, musím se smát. Vždyť vše je tak snadné. Stačí list papíru či šikovně formulovaná výpověď před soudem, pak se přivede pár svědků, kteří sehrají před soudem srdceryvný tyátr. Výsledek je zaručen. Že jste nikdy nikomu nezkřivili ani vlásek na hlavě? To není důvod, abyste nemohli stát před soudem. Co vás nezabije, to vás posílí. Něco jsem ztratil, něco jsem získal. Získal jsem hlubokou důvěru k mé Filipínce, k její rodině, obdiv k Filipínkám a Asiatkám obecně, k Asii vůbec. Získal jsem hlubokou nedůvěru k české justici, k militantnímu feminismu a feministkám obecně a k tchyním vůbec.
Příroda nezná žádné dobro a zlo
Evropa se potácí v řešení imaginárních problémů, které si sama vytvořila. Reálné problémy, a že jich má Evropa hodně, jdou stranou, což nemůže dopadnout dobře. Máme různé „ismy“, které nám ubírají svobodu stále více. Evropské hospodářství je stále regulovanější a je tak spíš důvodem k pláči. Šílené jsou například záporné úrokové sazby nebo snaha zrušit hotové peníze. Asie evropským problémům nerozumí, řeší si své reálné problémy a rozvíjí se tempem, o kterém se Evropě může jen zdát. Filipíny jsou jedna z asijských prudce se rozvíjejících zemí, změny sleduji při každé návštěvě. Jak to dopadne s Evropou, nevím, ale o budoucnost Filipín a Filipínců se neobávám. Příroda nezná žádné dobro a zlo. To jsme si vymysleli my, lidé. Příroda zná jediné, přežít nebo nepřežít, tedy přenést svoji DNA do příští generace nebo ne. Filipínci to umí velmi dobře. Ani by je nenapadlo „zachraňovat planetu“ tím, že nebudou mít děti. Molekulární biologii a genetiku nelze usmlouvat.
Hledám investora na koupi ráje
Uvažuji o založení české kolonie na Filipínách. Znám tam jedno pěkné území. Jde o západní svah na kopci, nehrozí tam tedy tsunami a je to chráněné před případným tajfunem. Roste tam spousta ovocných stromů, manga, banány, kokosy, jsou tam prameny pitné vody. Nedaleko je hlavní silnice, která vede na mezinárodní letiště. Dole na pobřeží je krásná pláž u teplého moře. Výborné místo, chybí mi jen pár milionů na koupi pozemku. Pokud se situace v Evropě zlepší, mohl bych sem přivézt nějaké své neteře či synovce. Možná bych je mohl adoptovat, nebyl bych v místní filipínské komunitě první. Jsou to chytré a disciplinované děti, tady by mohly mít lepší perspektivu a pomohly by dalším příbuzným. Pokud se situace v Evropě ještě zhorší, sbalím Filipínku i dceru a odjedeme na bezpečné Filipíny, kde to známe, kde znají nás, a vplyneme do naší širší filipínské rodiny. Život tam je levnější, než tady. Co má pro takové okolnosti připraveno laskavý čtenář?
V záruční době můžete nevěstu vrátit
Jak si mohou pánové vyřešit problém s hledáním partnerky, jsem popsal. S rozvojem komunikace a cestování se bude situace zlepšovat. V Evropě i v naší zemi Asiatek přibývá a militantní feministky budou postupně vymírat. To bude konec militantního feminismu. V západní Evropě existují speciální seznamovací agentury, které dodají až do domu Asiatku podle vašeho výběru a se záruční dobou, kdy ji můžete vrátit. Není to levné. Jsou tam také specializované cestovní agentury, které pořádají seznamovací zájezdy do Asie. Ani tohle není levné a někdo musel předem vybrat dámy na seznamovací akce.
Existuje právo na poslušnou manželku?
V době internetu mi všechny výše popsané komerční seznamovací agenturní praktiky přijdou zbytečné a drahé. Jak na to, vám poradím sám a zadarmo. Moje Filipínka má řadu kamarádek, a velice hezkých, které by také rády do Evropy. Pro dámy tu máme jinou možnost. Uvažujeme o speciálním výcviku pro dámy, kdy by se během měsíčního pobytu ve vybraných rodinách na Filipínách naučily, jak zacházet s muži. Když to tak dobře umí Filipínky, proč by se to nenaučily Evropanky? Jinak totiž Evropankám hrozí, že je Asiatky demograficky převálcují. Ekonomické a hlavně demografické trendy jsou neúprosné. Pokud je Evropa nezačne řešit, musí ji Asie v krátké době porazit. Mě by to ovšem příliš neznepokojovalo. Jde o normální přírodní výběr podle Darwina. Prostě vyhraje lepší, konkurenceschopnější, a ten horší vymře, což se už stalo dinosaurům.
Na závěr malý testík pro pány. Masíruje vás manželka večer doma? Pokud je vaše odpověď negativní, možná by byl čas uvažovat o Asiatce nebo o speciálním výcviku na Filipínách pro manželku.
(Autor článku, vědecký a projektový manažer RNDr. Milan Press, zvažuje ještě sedmé pokračování)
Psali jsme:
autor: PV
