IX. Pražská bezpečnostní konference na téma EVROPSKÁ UNIE – ČÍNA – RUSKO: HLEDÁNÍ SPOLEČNÝCH ZÁJMŮ spolupořádaná sociálnědemokratickou nadací Friedrich Ebert Stiftung (FES) si uřízla pořádnou ostudu.

Ačkoliv FES pozval osobně několik expertů spolupracujících v bezpečnostních otázkách s redakcí TOP, tak  do Národní technické knihovny nebyli ochrankou vpuštěni ani po mobilní intervenci spolupořadatele prof. Martina Potůčka s odůvodněním, že "nejsou na seznamu a sál je plný". Šlendrián nebo pokus o zabránění svobodné diskusi a volnému toku informací?

Tomu druhému nasvědčuje kritické stanovisko, jež TOP publikoval ohledně aktuální ukrajinské otázky:  Z hlediska ruských velmocenských ambic se souhlas se ztrátou Ukrajiny rovná souhlasu s chirurgickým odnětím poloviny plic. Je to absolutně neakceptovatelné a neslučitelné s koncepcí obnovy ruského impéria, na niž ne nějaký Putin, ale ruské bezpečnostní a politické elity jednoznačně odmítají rezignovat. Z ruské perspektivy jde o národní ponížení největšího kalibru, další pokračování západního přístupu "Ignorujme Rusko, jednejme s ním jako s poraženou zemí", jenž se naplno projevil v roce 1999 během intervence NATO ve zbytkové Jugoslávii.

Je tedy ze strany EU celá záležitost domyšlena? Co například EU udělá, pokud na Ukrajině v příštích letech vznikne občanská válka a do ní zasáhnou ruská vojska, aby "ochránila" proruské obyvatelstvo ve stylu někdejší gruzínské Jižní Osetie? Pošle EU papírových 60 000 vojáků Eurokorps, aby bránili územní celistvost Ukrajiny? Nebo se smíří s rozdělením země a ukáže tak světu, že nedokáže nijak garantovat integritu svých členských zemí?

Jestliže by Rusko někdy hypoteticky vstoupilo do EU, pak by vstup Ukrajiny tamtéž samozřejmě vůbec nebyl protiruskou politikou a nebylo by třeba připravit se na extrémní ruskou reakci. (Prezident Putin ovšem prostřednictvím svého poradce nedávno v ČR vzkázal, že "lístek na Titanic si koupit nehodlá", pozn. TOP redakce)