Mirko Raduševič: Proměnit Washington v Majdan

24.01.2017 10:30

V sobotu 21.ledna se ve Washingtonu uskutečnila demonstrace za účasti kolem půl milionu lidí, v čele s celebritami Hollywoodu a další protesty určené americkému prezidentu Donaldu Trumpovi se odehrály v mnoha zemích světa. Rovněž u nás v Praze na Václavském náměstí se sešlo údajně několik set lidí. Některé servery píší o snaze vytvořit ve Washingtonu další „Majdan“.

Mirko Raduševič: Proměnit Washington v Majdan
Foto: Archiv vydavatele Vaše věc
Popisek: Donald Trump

Mohlo by se zdát, že přehání, ale nejsou daleko od pravdy. Více než evidentní je snaha určitých skupin v USA zvrátit běh dějin. Ještě před inaugurací v prosinci moderátor CNN Wolf Blitzer dával jakýsi návod pro to, co se stane, když hned první den bude proveden atentát na Trumpa a viceprezidenta. Vítězoslavně přichází s tím, že se pak vlády opět ujme Obamova administrativa (viz). Mimo jiné otázka byla nastolena podle nového seriálu televize ABC „Designated Survivor“ v hlavní roli s Kieferem Sutherlandem. Demonstraci ve Washingtonu vzala pochopitelně s povděkem Hillary Clintonová: „Děkuji organizátorům i všem účinkujícím a účastníkům za to, že hájili naše hodnoty. To je dnes důležitější než kdy jindy. Jsem hluboce přesvědčena, že společně jsme silnější.

Jako organizátoři se k akci hlásí skupina místních aktivistů nazývajících se „#DisruptJ20“ (oficiálně vedená pod hlavičkou „DC Counter-Inaugural Welcoming Committee") a tvrdí, že je podporovaná občany USA. Aktivisté otevřeně mluvili o narušení inauguračního aktu 20.ledna ve Washingtonu. Jsou zde ještě další organizátoři, jako levicové organizace Answer Coalition Workers World Party. Kdo ovšem skutečně za DisruptJ20 a levicovými organizacemi stojí, se z jejich internetových prezentací nedozvíte. Takových organizací může být pochopitelně více, než vyjmenované jako například akce Indivisibleguide – návod jak na místní úrovni blokovat Trumpovu agendu ).

Je celkem jasné, že párání po systému dobře organizovaných kampaní proti Trumpovi by mělo hypoteticky skončit u skutečných „vůdců“ představovaných neokozervativci podporujících Hillary Clintonovou. Na celé věci je zajímavá taktika vedení boje a do jisté míry i prozrazuje, kdo tahá za nitky demonstrantů. Vede jako obvykle přes různé občanské iniciativy a levicové organizace. Prozrazuje je i používání slova Resist – Resistance se spojením loga odporu – nyní „Resist Trump“ nebo „Festival of Resistance“. Jedná se o použití loga dobře známého v USA s hnutím Occupy, na Ukrajině s Majdanem nebo s Arabským jarem - Arab Spring. Vidíme stále stejně malovanou zaťatou pěst v různých podobách.

Vše začalo u Miloševiće

Byl to listopad roku 1998 a do bytu ke studentovi Nenadu Petrovićovi Dudovi přichází dvě dívky. Do jedné z nich byl mimo jiné zamilovaný. Děvčata chtěla, aby namaloval ruku, která by se použít bouřícími se studenty jako kresba na zeď symbolizujhícíí odpor studentů vůči režimu Slobodana Miloševiće. Duda s lehkostí zamilovaného muže namaloval „pěst“, která se stala světově slavnou.

Předcházel tomu rok 1996, kdy v Bělehradě vzniká silné studentské hnutí proti Miloševićovi a v roce 1998 se hnutí organizuje pod názvem OTPOR (Odpor). Podstatou je, že studenti tehdy nevyšli hned do ulic za řešením určitých dílčích problémů, ale začali přemýšlet o sofistikovaném boji proti režimu Miloševiće. Údajně se měli aspirovat Gándhím , Mandelou a Wałęsou a podněty hledali u Étienne de La Boétieho, Curzia Malaparta nebo Gena Sharpa. Studentské hnutí dosáhlo vrcholu v tzv. buldozerové revoluci v říjnu roku 2000, kdy byl konečně svržen Milošević a hnutí OTPOR postupně se vytrácí ze scény a rozplyne se zejména do politické strany Demokratická strana. Začíná však v tom okamžiku jeho posmrtný život, jako určitý „model“ funkce a činnosti různých až netransparentních organizací. S některými z nich jako je následně spojován vůdce OTOPORu Serdjan Petrović. Jedná se například o organizace Centre for Applied Non-Violent Action and Strategies (CANVAS) a Center for Non-Violent Resistance.

Politický model „OTPOR“ se definuje jako již ověřená metoda s možným místně nezávislým použitím pro destrukci nepožadovaného politického režimu. Zde její popis:

Disciplína nenásilí je podstatnou součástí každé nenásilné revoluce. Je základem, který vytváří z nenásilné revoluce mocnou zbraň. Nenásilný boj má za cíl oddělit bezpečnostní síly od režimu, vyhnout se konfliktu s nimi, aby nedošlo k násilí. Nenásilná forma praktikovaná členy hnutí snižuje pocit strachu u příslušníků policie a armády. Když dojde k rozkazu použit zbraň, represivní aparát začne praskat ve švech.

Navíc metoda má již své zkušené experty pro její aplikaci, a to v globálním měřítku. Údajně tito experti a tato metoda stojí za revolucemi v Gruzii, Ukrajině nebo v arabském světě. Dokonce se OTPOR ocitl v roce 2014 na seznamu teroristických organizací vyjmenovaných vládou Spojených arabských emirátů (viz) .

Zaťatá pěst načrtnutá jako skica členem studentského OTPORu je dodnes světovým fenoménem. Ivan Marović alias Kardelj jeden z dalších členů srbské organizace popisuje symboliku kresby dnes loga protestních akcí: „Zaťatá pěst je symbolem jednoty, kde každý prst je jiný, ale když jsou spojeny do pěsti, jsou silou, která uchrání proti agresi a represi.“ A další člen Otporu dodává: „Když je pěst zdvižená, znamená anténu spojující nás s Bohem.“

„OTPOR“ se šíří dál

Je možné, že by srbští studenti byli až tak bystří a sami věděli, jak nenásilně svrhnout Miloševiće? To zpochybňuje reportáž deníku Washington Post od Michaela Dobbse „U.S. Advice Guided Milosevic Opposition“. V té se mluví o expertovi na veřejné mínění z Clintonovy administrativy Dougu Schoenovi, který v Budapešti podal školení o svém průzkumu veřejného mínění v Srbsku, které mělo naslouchajícím stážistům vysvětlit jak na to. USA následně vkládají 41 milionů dolarů do šíření strategických doporučení a instrukcí pro opozici a studenty v Srbsku.

Na podkladě nejen těchto faktů někteří experti, mezi nimi politolog F. William Engdahl v knize Full Spectrum Dominance: Totalitarian Democracy in the New World Order, vytváří závěry o podílu CIA na vedení nevládních organizací nejen v operaci v Srbsku, ale i v dalších akcích. Již v Bělehradě hráli klíčovou roli podle Engdahla, pro nás dnes již velmi známé organizace National Endowment for Democracy (NED), International Republican Institute (IRI) a National Democratic Institute. Engdah klade hlavní důraz na organizaci CANVAS (The Centre for Applied Non Violent Action and Strategies) jako "mezinárodní síť lektorů a konzultantů" zapojených do "revolucí“ ve světě. V této organizace se opět objevuje jméno z OTPORu - jeho vůdce Serdjana Petroviće, který v organizaci působí jako instruktor a podle serveru Atlantic nazýván je „architektem revolucí“ a je mu například připisován podíl na úspěchu v Gruzii. Atlantic se zmiňuje o dalších revolucích, na kterých měl mít CANVAS podíl.

Odtud se dostáváme k účasti nejen CANVAS, ale i jiných organizací například Open Fund Society na práci v dalších hnutích jako je například Occupy. Tak to aspoň popisoval v roce 2011 novinář Patrick Henningsen v Guardianu. Jen na okraj je zajímavé, že opět se objevují osobnosti z hnutí OTPOR Petrović a Marović. Novinář uzavírá svůj článek tvrzením, že až prach usedne, tak miliony aktivistů z Occupy pochopí a dostanou lekci, že byli pouhou „ovládanou opozicí.“

Na podkladě těchto zjištění není daleko k úvahám, že i za současným děním a demonstracemi proti Trumpovi stojí organizace podobného typu. Začínají se objevovat úvahy, že CANVAS se podílí na kampani proti Trumpovi a rád by se zde uplatnil model z různých třeba „barevných“ revolucí ve světě. Jisté je, že byly opět i USA mobilizovány různé nejen nevládní organizace zastupující různé menšiny, ale i levicové nebo odborové organizace.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

věcná diskuze

Dobrý den, máte dojem, že se na půdě Sněmovny odehrává věcná diskuze? Já mám spíš dojem, že koalice ani diskutovat nechce, že si je jistá svou většinou a naopak opozice obstruuje (většinou až moc), aby se zviditelnila. Nějaký smysluplný dialog mezi vládou a opozicí nevidím a myslím, že je chyba na o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Mafiozní manipulace před volbami do EP pokračují

15:57 Jiří Paroubek: Mafiozní manipulace před volbami do EP pokračují

Zdá se, že mainstreamové agentury pro výzkum veřejného mínění tvoří nerozbornou jednotu.