Úvaha, která za tím stojí, je přímočaře jednoduchá: Zastavit přínos deviz z prodeje ropy iránské vládě, která – podle tvrzení americké vlády – peníze používá mimo jiné na podporu terorismu na Blízkém a Středním Východě. Z hlediska USA se jedná o další logický krok proti Iránu, který začal vypovězením dohody, jejímž cílem bylo zabránit vývoji atomových zbraní v Iránu.

Země, kterých se to týká, pochopitelně protestují. Největším odběratelem iránské ropy je Čína, u které jde o zhruba šestiprocentní podíl na celkových dovozech ropy. A některé rafinerie jsou na zpracování této ropy přímo nastavené. Čínská vláda proti tomu formálně protestovala, jihokorejská delegace se chystá vyjednávat do Washingtonu, Federica Mogheriniová jménem EU také protestovala, protože v tom vidí další ohrožení „dohody o atomu“.

Nesouhlasí pochopitelně i Irán, který to považuje za „těžkou americkou chybu“. Americké rozhodnutí naproti tomu podpořila Saudská Arábie, která by měla – podle všeho – nahradit na trhu výpadek iránské ropy. Čína a Turecko již oznámily, že dovoz z Iránu nepřeruší.