Těsně před volbami vystoupil v televizi pan Pospíšil (TOP09) a veřejně řekl, že pokud nebudou učiněny kroky, vedoucí k důchodové reformě, tak se lidé v jeho věku a mladší důchodu nedočkají. Budou údajně neufinancovatelné.
Pane předsedo TOP09 Pospíšile, jste skutečně tak hloupý, nebo vyčůraný a prolhaný, že si dovolíte vyvolávat ve společnosti neklid? Je vaším záměrem vyvolat u lidí dojem, že strana TOP je opravdu top? Nevadí vám, že rétorika, kterou užíváte, je vědomou lží se skutkovou podstatou záměrného poškozování politických protivníků? Nepříjde vám způsob takového politického boje za nečestný, a o to více u strany TOP09, která se sama deklaruje za stranu plnou cti, jejíchž barvy nosí mnoho politických turistů, jako Kalousek, Schwarzenberg či Štětina? To nemyslím ve zlém. Tito lidé skutečně jsou ctnost sama. Každá politická strana je chce, a to zleva doprava. Od KSČ přes zelené až po lidovce, a to díky tomu, že postrádají páteř!
Vraťme se však k důchodové reformě. Pojem důchodová reforma má takový zvláštní, až abstraktní rozměr neurčitého tvaru. Myslím však, pane Pospíšile, že vám slouží hlavně ke strašení lidí a k vyvolávání jakéhosi dojmu, že vám nejde o nic jiného než o lidi. Opak je však pravdou! Je to jen politikum a celá TOP09 vymýšlí již dávno vymyšlené. Není totiž nic efektivnějšího a pružnějšího, než je průběžný systém financování důchodů, vycházející ze socialismu. To vám však vadí a odmítáte to přiznat. Ono ani nejde důchody financovat jinak, než průběžně. Jiný systém by s sebou nesl zbytečně vysoké náklady a administrativní náročnost (viz penzijní fondy). Vy to dobře víte! Vám nejde o nic jiného, než o to, abyste se dostali k prostředkům poplatníků za minimálních nákladů a abyste tyto prostředky mohli dostat do komerční sféry, kde je chcete využívat k volnému nakládání.
Takto fungují penzijní fondy. Co však tyto fondy přinášejí střadatelům? Ve své podstatě nic, protože zůstávají takzvaně na svých, neb úročení tak tak pokryje náklady na vedení účtu a inflaci. Zisk má pouze ten, když tyto prostředky takzvaně otočil v byznysu, přičemž jeho náklady jsou v podstatě nula. To je sakra dobrý kšeft, když se dělá byznys s cizími penězi, kdy vlastník těchto prostředků zůstává prakticky na nule. To znamená, že penzijní fondy jsou oblbovadlo lidí, nic víc, nic míň.
Dost možná, pane Pospíšile, jste nepostřehl, že se píše 21. století! Už nežijeme v době brutálního kapitalismu z počátků dvacátého století. Tam se přeci vracet nechceme a ani nemůžeme. Jsme však v zajetí mafiánského kapitalismu, skrývajícího se za demokracii. Stačí tedy jediné - zlikvidovat mafiánský kapitalismus a nastolit řád lidové demokracie. To však nemá prioritu, viďte. To byste nemohli parazitovat na systému a daňových poplatnících. To nechce nikdo z vládnoucí garnitury a ani vlastníci ekonomické formace. Každý jen trochu soudný člověk dobře ví proč. Vy jste však velký kluk, pane Pospíšile, vy byste se nemusel bát říci lidem alespoň trochu pravdy.
Dobře vím, pane Pospíšile, že jsem tuto problematiku značně zjednodušil, ale věřte, že jen s dobrým úmyslem. Byl bych totiž velmi rád, abyste měl možnost pochopit tento text a s vámi i ti nejobyčejnější lidé bez vzdělání.
Obdobně hloupá se vede diskuze ve sněmovně ohledně karenční doby. Je docela smutné, že o karenční době rozhodují ti, kterých se karenční doba vlastně netýká. Oni totiž poslanci, vláda, senátoři, manažeři mají takzvaný fix, což znamená, že pobírají stále stejný plat i, když jsou nemocní. Tento bič je upleten pouze na zaměstnance, pracující za klasickou mzdu, a nikoliv za smluvní plat. Neplacené první tři dny nemoci nemají jiný smysl, než omezit možnost zneužívání nemocenské, avšak doplácejí na to lidé skutečně nemocní. Vytvoření tohoto stavu nahrává pouze zaměstnavatelům a šetří státní kasu. Není brán na zřetel zdravotní stav jednotlivců i většinové společnosti. Zaměstnanci jsou tímto dřeni z kůže a jsou systematicky poškozováni na zdraví.
Víte, oni i ti skutečně nemocní lidé musí první tři neplacené dny nemocenské jíst, pít, topit, platit nájem či dluhy, svítit atp. Nikoho nezajímá, že první tři dny nemoci jsou bez příjmu. Prostě platit musí!
Situace je horší o to, že nemocenská a její výše neodpovídá nutným výdajům a potřebám nemocného. Není to o tom, že marodit se nevyplácí. To se vyplatit nesmí, ale je žalostný pohled na to, že mnoho nemocných k lékaři vůbec nejde, a to jen proto, že by nemohli zaplatit blbý inkaso. Výše nemocenské je pod hranicí důstojnosti. Věřte, že takovéto případy jsou. Lidé tedy nemoci přecházejí, pokud to jen trochu jde, a jsou nuceni ubližovat sami sobě, přičemž navíc nemoc mohou šířit dál v populaci. Zajímá to někoho?
Kořen problémů však není v nemocných! Problém je v nastavení systému, a hlavně v tom, že zdraví či nemoc je skvělý byznys, a to pro lékaře, výrobce léků, lékárny a další zájmové skupiny. Zdraví by nemělo být byznysem, ale základní lidskou a společenskou potřebou, na které by lpěl především stát, protože zdravý národ - to se vyplatí. Samozřejmě že v kapitalismu jsou priority jiné. Tam jde o byznys a o to vysát z dělnické třídy, co jen půjde! Že je to zvrácené, snad ani nemusím říkat. Vždyť pro lékaře není už pacient ani člověk, ale především zdroj příjmu. Lékař je přímo závislý od počtu pacientů, které má, a na výkonech, které údajně dělá, i když mnohdy nedělá! Nemocný člověk je hlavním zdrojem příjmu lékařů, a tedy není žádoucí, aby lidé byli zdraví. Z toho by lékař moc neměl a dle hesla bližší košile, než kabát to vypadá. Proto lékař klidně vystaví zdravému člověku neschopenku. Jemu se to vyplatí, občan to přežije a stát či pojišťovna to zaplatí. Chybí systém zpětné kontroly, a to jak na lékaře, tak na nemocné. On sice existuje, ale jeho účinnost je špatná.
Dle mého názoru už jsou mnozí lékaři za hranicí morálky. Koho však zajímá dnes morálka? Podíváme-li se do sněmovny, tak je to chlév nekydaný! Nelze se tedy divit tomu, že mnozí, kdož mají tu možnost, žijí stylem urvi, co můžeš, na oběti nehleď! Tento neutěšený stav se začal rozvíjet v devadesátých letech a stále trvá, neb není politická ani faktická vůle něco změnit. Jen se stále dokola hledají cesty, jak normálního občana oškubat.
Zásadně jsem pro to, aby byly neplacené dny nemocenské zrušeny. Je to nesmysl bez reálného základu. Normální občan má totiž díru do prdele úplně stejnou, jako pan poslanec, senátor nebo prezident. Jsme v 21. století, vážení poslanci, uvědomte si to. I malé dítě chápe, že tři dny bez prostředků se přežívají velmi těžko. No, a jestli páni a dámy ve sněmovně nepochopí, tak vydejte zákon na povinné fasování pumpiček, abychom si mohli foukat do prdele, když máme hlad.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
