Čeští krajané z válkou zmítané Ukrajiny, kterým před časem naše vláda veřejně slíbila, že je v České republice čeká otevřená náruč, se nyní cítí zrazeni a podvedeni. Mnozí již odhlásili děti ze školy, dali výpověď v zaměstnání, prodali domy a nábytek. Nyní však dostaly desítky krajanů z ukrajinského Žitomiru dopis, že žádný trvalý pobyt u nás získat nemohou, protože se u nich údajně neválčí.

Odmítavý postoj český vlády k asi sto padesáti krajanům ze Žitomiru hanebně kontrastuje s horlivě vstřícným přístupem Bruselu a některých našich vládních kolaborantů ke statisícům migrantů ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí. U těch kupodivu nikdo nezkoumá, zda jim vybuchují bomby za humny, nebo až za kopcem. A na svůj ilegální pochod přes hranice, aniž kdo předtím zkoumá, co jsou vlastně zač, slyší z Německa „Vítejte!“ A nejen z Německa.

Pokrytci od koryt

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier ml. (ČSSD) nedávno nabubřele prohlásil, že je sám připraven přijmout třeba patnáct tisíc imigrantů z Afriky a Asie. „Nevěděl jsem, že má pan kolega tak velký byt,“ glosoval ironicky jeho postoj ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). V jejich infantilní přestřelce a následném zmatečném, předem prohraném a psycho - populistickém boji o kvóty zcela zanikl jasný fakt, že čeští krajané mají a musejí mít přednost. Ti ale ministra Dienstbiera s americkým občanstvím pochopitelně nezajímají.

Migrantská vlna (většinou) muslimů z Asie a Blízkého východu se České republiky zatím přímo nedotkla. Imigranti touží především po bohatých státech jako je Německo, Francie a Anglie. Davy tam směřují přes Rakousko na sever. Do České republiky se nikdo z nich nehrne - a pokud sem budou přiděleni na základě “kvót”, je otázka, jaká síla je zde udrží. To až nám nadiktují, že jim také musíme dávat dvacet tisíc měsíčně, ubytování zdarma a další sociální výhody – jak to brzy prosadí Německo.

To je však v této chvíli až druhořadé. Problém je, že tomuto diktátu se česká vláda nebrání – ale současně odmítá krajany, kteří se chtějí vrátit do své staré vlasti. Jsou odhodláni u nás žít a pracovat.