Jasukuni jako symbol japonského militarismu

Svatyně Jasukuni byla založena v roce 1869 a je zasvěcena vojákům i civilistům padlým v boji za japonského císaře. Mezi nimi je však i čtrnáct válečných zločinců z doby druhé světové války resp. druhé čínsko-japonské války v letech 1937 – 1945. Jedním z nich je Iwane Matsui odpovědný za masakr v Nankingu v roce 1937, během kterého bylo zavražděno více než 300 000 Číňanů. Dalším je válečný premiér a generál Hideki Tódžó, jenž byl přímo odpovědný za útok na Pearl Harbor v roce 1941. Sousední země proto vnímají návštěvy japonských politiků v této svatyni jako oslavu imperialismu, kolonialismu a nacionalismu a také jako projev souhlasu s postupem Japonska ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století. Některé muzejní expozice přímo oslavují japonský militarismus, přičemž válečné zločiny zcela zamlčují. Šinzó Abe, jenž do svatyně pravidelně posílá obětní dary, přitom není prvním japonským premiérem, který do Jasukuni zavítal. Jeho předchůdce Džuničiró Koizumi ji navštívil opakovaně, čímž způsobil značné ochlazení diplomatických vztahů mezi Japonskem a Čínskou lidovou republikou, která je důležitým obchodním partnerem „země vycházejícího slunce“. Je v zájmu obou států udržovat korektní vztahy, ale takové provokace je významně ohrožují.

Znepokojení v Pekingu a v Soulu

Akt japonského premiéra – kromě mnoha vrcholných čínských představitelů – odsoudil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun a jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje, která prohlásila, že Tokio a Soul by měly usilovat o mírovou spolupráci místo prohlubování nedůvěry a otevírání starých ran. Jihokorejské ministerstvo zahraničí označilo provokativní krok japonského premiéra za překážku mírové kooperace v regionu. Připomeňme, že Korea byla Japonci okupována v letech 1910 – 1945.