Demokratická strana, která zcela jistě není demokratická, tento klam podporovala v naději, že s jeho pomocí prezidenta Trumpa přece jen udolá, a do boje proti němu zmobilizovala všechna svá prostitující se média.

Dnes, kdy skálopevná ujištění amerického establishmentu o tom, že Trump je zrádce, který ve spiklenectví s Putinem ukradl americké volby proto, aby Amerika sloužila ruským zájmům, se i v konečné Muellerově zprávě o aféře prokázala být lživá, jsou důvěřivé americké hlavy hotovy k přijímaní lživých kampaní dalších. Docela jako by toto lživé vlnobití mělo rozbít veškerou dosavadní reputaci Ameriky.

Samozřejmě se nejšílenější z demokratů a mediálních děvek s Russigate jen neradi loučí a nejraději by ji vrátili zpět tam, kde byla. A už jeden nebo dokonce dva profesoři vyhlásili, že Mueller byl možná i součástí „ututlání Trumpovy aféry“ a jeho úloha v něm by se měla tedy prošetřit. Což všechno dohromady ovšem jen podtrhává fakt, že USA sledováním této aféry zmarnily tři roky své existence.

Je přirozené, že ostatní země se mezitím hnuly vpřed. Rusové např. zjistili, že washingtonské sankce mají stříbrný okraj: Rusko se ekonomicky stalo soběstačné a vyvleklo se tak z nevděčné role pouhého vývozce surovin do západních zemí, kterou Západ pro Rusko považoval ještě za jakž takž přijatelné. A americké vojenské hrozby směrem k Rusku přivedly na svět nové zbraňové systémy, proti nimž nemají USA obranu – a tím se staly vojenskou mocností až druhořadou. A Čína se stala největší ekonomikou světa a tím i státem, který ve stále rostoucí míře ignoruje washingtonská spílání jednou na to, a po druhé na ono.