Má Hillary Clintonová dost morální integrity a poctivosti k tomu, aby se stala prezidentkou Spojených států? Nebo jsou podobné vlastnosti nicotné a nedůležité pro výběr hlavy amerického národa ve 21. století? Tyto otázky si musíme klást poté, co vystoupení ředitele FBI Jamese Comeyho shrnulo, co jeho agenti vyzkoumali při šetření trestního skandálu, jehož hlavní hrdinkou se Clintonová stala. 

Clintonová lhala

Naší možné příští prezidentce se podařilo vyhnout se doporučení FBI, aby byla soudně obviněna z hrubé nedbalosti při zacházení s americkými státními tajemstvími. To by její kampaň okamžitě zarazilo. Nicméně, policejní ředitel Comey zcela rozmetal výmluvu, kterou Clintonová předtím nabízela veřejnosti své země.

Ředitel FBI totiž v podstatě - byť ne těmito slovy - prohlašuje, že Clintonová lhala, když říkala, že měla povolení ministerstva zahraničí mít doma instaovaný e-mailový server. Téměř - byť ne těmito slovy - také říká, že Clintonová lhala i o tom, že měla takový server jen jeden a nepoužívala jej k přenosu jakýchkoli utajovaných nebo tajných materiálů. Další evidentní lží pak bylo její tvrzení o tom, že měla doma jen jeden podobný přístroj a všechny pracovní e-maily předala státu - FBI totiž podle zprávy našla “několik tisíc” dalších zpráv.

Clintonová take tvrdila, že uchovávala zprávy bezpečným způsobem. I to je lež. FBI tvrdí, že cizí či nepřátelské osoby či režimy měly přístup k emailovým systémům s těmi, s nimiž si Clintonová dopisovala. 

Žádný zločinný úmysl?

Comey říká, že FBI neshledala v jednání Clintonové žádný “zločinný úmysl”. Jenže současně také říká, že byla “extrémně neopatrná” při zacházení s americkými státními tajemstvími. Což je věta téhož významu jako “hrubá nedbalost”, jež z právnického hlediska stačí v podobném případě k obvinění a odsouzení obviněného.