Lidi už dávno nevěří tomu, co jim „agenti s teplou volbou a spojené bůkmejrkovny“ (vtipná metaforka z nevyčerpatelnosti rezervoáru CZ vox populi) hážou do krmelců a (b)lijou do koryt zejména v době těch předvolebních kampaní, kdy ty jejich vařby těch jejich volebních gulášů vyzvrátily už nejednu míru a úroveň stravitelnosti. Je tu řeč o lidech, co ještě mají svůj vlastní zdravý úsudek pomocí vlastního „selského rozumu“. Čili je tu řeč o lidech, co si ještě nenechali vymýt mozky masmediálním humusem a tu dutinu mezi ušima pak zaneřádit břečkou lží. A množina těchto lidí v jejich součtu dává ten CZ lid (suma sumárum). A s tímhle faktem teď a tady asi už nikdo nic moc nenadělá. Ergo ani nikdo z těch „géblsků nové doby“. A není divu, že lidi, ani LID už jim tady dávno nevěří. Proč? Inu, tak např.:

V genomu lidu a jeho letitých a generačních zkušeností jsou axiomy se symbolikou pro rychlou orientaci (typu „agenti s teplou vodou“). A v tom už 36 let v CZ prostředí nekoloniální verze kapitalismu 19. století to bylo dotaženo k dokonalosti např. přes rozkradení důchodového fondu a nastolení kulis tzv. „třetích pilířů“ důchodových „systémů“ apod. teplých vod, ale i různých systémů zdravotních pojištění, i všech těch jiných pojišťoven, sociálek, atd. Je tam hafo děr jak v ementálu, přičemž „ryba smrdí od hlavy“ a ono časem vyhřezne na povrch i tohle. A pak to „hezky česky od podlahy“ spláchne studená sprcha v rukou lidu (těch teplých vln těch agentů s tou teplou vodou bylo za těch 36 let už dost – přinejmenším přes čáru ponoru vládních kocábek typu Titanic). A bůkmejkři mají politiku jako svou komoditu (gembl-byznys):

Hlásné trouby a hlásní troubové (ať se jim to genderově rýmuje v té jejich henté oné „vyváženosti“) hlásně troubí z bulvárních a jiných pavlačí mééédyja mejnstrýmu ty jejich píár a skrytě reklamní kolovrátky až hanba – ve stylu pouťových vyvolávačů, prodavačů štěstíček v krabičce za kačku a horoskopů, co za burák tahají papoušci z krabic od čehokoliv, nakašírovaných krepákem. Obsah je šumák – hlavně, že burani a jejich dětičky to sežerou a zaplatí. Tenhle notoricky motorickoautomatický model se už po staletí nemění – a spíš se ještě zdokonaluje za předchozí 3 desetiletí (poslední dobou se navíc hodně trapně a mohutně předraženě „digitalizuje“ – řečeno s hláškou z filmu se strýcem Pepinem „jak u blbéch na dvorku“). Totiž – celá ta tzv. „zbytková“ (a pro některá ta jelita z těch j-elit) republika hlasuje úplně jinak, než Praha & střední Čechy, což j-elitům nevadí, protože i s tím si v gomoře myš při sčítání hlasů poradí.