Vládní 5-1 koalice spáchala tu svou „velkou mediální novelu“ (vox populi jí dal krycí jméno „VeMeNo“) a ta se teď má znovu projednat v rámci programu aktuální schůze Poslanecké sněmovny (a možná k tomu i dojde – a možná to bude další díl téhle pro voliče už velmi trapné telenovely ve stylu nechutně nastavované kaše). Uvidíme, jak to experti z vládní koalice vysvětlí a zdůvodní. A jaké argumenty proti tomu budou mít opoziční poslanci. Zatím se koalice topí v nesmyslech. A opozice oponuje ve stylu popěvku „čaj pigi čaj pigi je silnější než twiggy“. Čili nic v rytmu doby „pro lidi a vlast“.

Takže ten koaliční návrh vypadá asi jako masopustní dupák na tenkém ledě. Jen tak velmi stručně pro příklad – jak to je (apoliticky) de facto, de iure, i ad bono mores = ve skutečnosti, podle práva, i podle dobrých mravů (což jsou základní podmínky):    

Zvýšit poplatky ve prospěch ČT kvůli možnosti příjmu TV vysílání na internetu nelze. Internet nebyl nastaven coby základní platforma vysílání a příjmu ČT programů. Jde totiž o televizní vysílání programů ČT coby televize veřejné služby (ze zákona) a ČT má v rámci toho vysílání plnit veřejnou službu veřejnosti, a to prostřednictvím vysílání cestou DVB-T2 čili digitálně terestricky = nikoli prostřednictvím internetu (tedy cestou IPTV – což je úplně jiný protokol). Navíc to vysílání těch programů ČT (ze zákona) ta veřejnost musí mít možnost přijímat do svých TV přijímačů (tj. „klasických“ televizí), a to zcela zdarma, protože ta veřejnost si za veřejnou službu tuhle ČT už platí, a to v rámci toho stávajícího poplatku za TV vysílání ČT a jejích programů. ČT ze zákona musí pro veřejnost vysílat (a plnit svou veřejnou službu) cestou DVB-T2 bez ohledu na existenci možností přenosu jiných technologií, včetně internetu, apod. Zásadní je zde fyzikálně technický fakt, že internet není primární platforma pro přímý přenos DVB-T2 signálu vysílání ČT ani analogového (terestrického) signálu audio vysílání programů Českého rozhlasu. Pokud totiž někdo může přijímat a přijímá (sleduje / poslouchá) programy ČT nebo ČrO cestou IT technologií do TV přijímačů, pak jde zpravidla o tzv. IPTV – čili televize po internetovém protokolu. Jsou tu z dřívějška i další protokoly, ponejvíce zde např. satelitní vysílání, apod. Jenže – a pozor na to – v těchto případech tu pak už nejde o ten primární přenos vysílání ČT coby média veřejné služby cestou DVB-T2 a tedy terestricky (resp. digitálně-terestricky), což je obligatorně nutný základ, který ČT musí veřejnosti zajistit a stát za to lidem ručí. A nelze lidi z pozice silnějšího subjektu nutit, aby používali další cestu (např. IPTV protokol, aj., včetně infrastruktury) a připláceli si za to. Lidi i zde musí mít možnost svobodné volby = svobodně si vybrat, co jim vyhovuje. Mají na to právo a stát je tu povinně (ze své podstaty) garantem toho práva, i jeho realizace. A v případě toho primárního signálu DVB-T2 to musí být pro lidi zcela zdarma. Proč? Inu, třebas už i jen proto, že ty kmitočty, (co ČT k vysílání svých programů cestou DVB-T2 používá) jsou národním bohatstvím ČR, neboli jsou v právním režimu res communis omnium = věc společná všem. Ale těch relevantních důvodů je tu ještě víc. Včetně toho, že stát (ani kvůli ČT příjmu – ani z jiných důvodů) nesmí nikoho nutit, aby si platil a používal internetové připojení, aby měl modem, počítač, i další zařízení, vč. např. tzv. „chytré“ televize (krycí jméno „smart TV“) a další technické „vymoženosti“. Jsou lidé, co tohle všechno a to další používat nechtějí – a nikdo je nesmí nutit, aby to používat museli. Tedy alespoň v tom skutečně demokratickém a právním státě je k tomu nikdo nutit nesmí (ani stát a jeho instituce – např. vláda, ministerstvo, část politiků, a další).