Pavel Kopecký: Marxův odkaz a konec biedermeieru

10.05.2018 20:17 | Zprávy
autor: PV

Rozličnými režimy nesčetněkrát zneužitý Svátek práce se letos v máji potkává s dvoustým výročím Karla Marxe (1820-1883). Výročím narození nesčetněkrát (re)interpretovaného, ba zneužitého myslitele. Nejvýznamnější rodák západoněmeckého Trevíru, jenž se k němu (jistě i z komerčních pohnutek) hrdě hlásí, byl připomenut, jak se patří. Zeširoka.

Pavel Kopecký: Marxův odkaz a konec biedermeieru
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bedřich Engels s Karlem Marxem

Oficiálními oslavami (viz foto nahoře a vpravo ze shromáždění v Trevíru), konferencemi a semináři, knížkami nebo novinovými články. Některé texty či vystoupení pějí ódy (připomíná se jasnozřivost Komunistického manifestu pro soudobý kapitalismus), jiné nemohou jednomu z nejchytřejších lidí 19. století přijít na jméno. Z toho, nebo onoho úhlu – ač nezřídka při snaze o opak – dokládají, že si odkaz německo-židovského intelektuála pro veřejný život svůj význam uchoval.

Pozoruhodnější mi ale přijde jiná obsahová rovina některých (ne)relevantních žurnalistických příspěvků. Jejich tvůrci nemohou za živého, či mrtvého boha unést, že v rodném intelektuálově městě mu odhalili z Číny darovanou sochu a Marxův odkaz uctil sám předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Kritika glorifikujícího aktu klesla občas pořádně hluboko. Jak se mohlo stát, že moderní konzervativec vyslovil uznání radikálnímu levičákovi, „otci komunismu"?! Vždyť jde o „urážku čtvrtiny občanů Evropské unie", kteří „trpěli komunistickým útlakem, jenž pro ně Marx symbolizuje"! Pikantní na citovaném postoji je, jak se právě z něj řine totalitní myšlení. Nevím jistě, kterak čtenářům, leč autorovi tohoto komentáře nikdy dvakrát nevonělo, mluvil-li za něj bez svolení někdo cizí. A když dotyčný „přesně věděl", co si o tom kterém problému myslí.

Dovoluji si však dodat podstatnější úhel pohledu. Našly by se zástupy z oněch dvaceti pěti procent občanů EU (o zbývajícím segmentu nemluvě), jež bývalý režim jako epochu útlaku nevnímají. Nebo pokud, jak doufám, naopak ano, nespojují si jej s osobou Karla Marxe. Dávno, dávno mrtvého rozumáře a ideologa, jehož potkalo mnohé pronásledování konzervativních mocenských struktur. Zemřelého v bídném exilu. Ke scestnosti černobílé novinářské pravdy, co prakticky neodděluje Marxe od Stalina, Mao Ce-tunga nebo Pol Pota, by se dalo vynajít argumentů až běda. Mezi ně by mohla náležet víceméně tatáž „logika", jen dejme tomu aplikovaná na pionýry ekonomického liberalismu. Vždyť vzdělanci z počátku předminulého století jsou zde nezbytně vinni podílem na stabilizaci vražedného Pinochetova režimu, jenž po státním převratu poskytl hospodářský „polygon" Friedmanovým žákům.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Veronika Vrecionová byl položen dotaz

Zrádci ve sněmovně

Smutníte, že jsou ve sněmovně zrádci. Proč jste jim ale umožnili, aby tam byli? Proč jste se nepokusili vyjednat třeba s Babišem koalici?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Zarazí mu vycházky, anebo napaří 15 vostrejch?

16:47 Pavel Foltán: Zarazí mu vycházky, anebo napaří 15 vostrejch?

Glosa Pavla Foltána k aktuálnímu dění kolem vztahu prezidenta a premiéra České republiky.