Petice proti zbourání architektonicky hodnotné vily továrníka Jandery v Ústí nad Orlicí

04.01.2022 18:08 | Zprávy

My, níže podepsaní, nesouhlasíme s demolicí architektonicky hodnotné vily TOVÁRNÍKA JANDERY čp. 312 V LUKESOVĚ ULICI (objekt bývalého DDM) v Ústí nad Orlicí.

Petice proti zbourání architektonicky hodnotné vily továrníka Jandery v Ústí nad Orlicí
Foto: pixabay.com
Popisek: Petice - ilustrační foto

Význam architektonického díla

Dům je na první pohled historicko-architektonicky hodnotný. Řadí se k architektuře předválečné moderny. V rámci městské zástavby jde v každém případě o významný prvek s výrazným kulturně-historickým kontextem. Předmětná vila je důležitá pro charakter zástavby města a pro jeho historickou identitu. V případě zdařilé rekonstrukce, přihlížející k historické podstatě objektu, lze u něho konstatovat výrazný kultivační potenciál, a to nejen pro blízké okolí, ale pro celkový obraz města. Kromě toho se jako velmi důležitá jeví skutečnost, že dům bezprostředně odkazuje k urbanistické a architektonické situaci, pro níž přizpůsobil architekt Kamil Roškot budovu divadla.

vila

Jde o vilu jedné z předních rodin textilních velkopodnikatelů, jejichž aktivity byly zcela zásadní pro formování podoby města v 19. a první pol. 20. století. Pozemek pro vilu získal zakladatel mechanické tkalcovny u starého nádraží - Adolf Jandera (*1836 – † 1910) a patrně v ní žila jeho žena Julie Janderová s dětmi, poté jejich syn Bohuslav (*1889 – † 1975), který od roku 1915 pokračoval ve vedení rodinné firmy „Adolf Jandera“, spolu se svým strýcem Jaroslavem Janderou. Vila byla dokončena v květnu roku 1911 a částečně upravena v roce 1933. V sousedství nechali v letech 1937–1938 postavit rovněž dosud existující objekty obchodního domu firmy Adolf Jandera čp. 412 a zároveň vily pro Jaroslavova syna Jaroslava ml. Janderu (ul. Lukesova čp. 311).

Vila stojí v místě staršího objektu, který je doložen jako součást historické sídelní struktury ústeckého předměstí. Severovýchodním průčelím s terasou se vila otevírá do své původní rozsáhlé zahrady se starými vzrostlými stromy, dnes veřejného parku, kvůli jehož revitalizaci se paradoxně plánuje její zbourání. Vila si zachovala původní půdorysnou a převážně také hmotovou dispozici, převážně zachován zůstal tvar střech a základní rozvrh fasád včetně okenních a dveřních otvorů. Na slohovou příslušnost ukazuje kromě dispozice řada autentických, kvalitně zpracovaných umělecko-řemeslných prvků, např. zdobné oplechování rizalitu vstupního průčelí, zábradlí schodiště, některé okenní a dveřní výplně, některé detaily fasád.

Charakteristiku by bylo možné dále upřesnit na základě podrobnější prohlídky. Důležitý je výše naznačený památkově exponovaný kontext vily. Nachází se v prostředí kulturních památek ve smyslu zákona o státní památkové péči – čtyř starších domů v Lukesově a Zahradní ulici jihozápadně od vily (z většího souboru lidových staveb) a zvláště významné funkcionalistické stavby v celostátních souvislostech, národní kulturní památky Roškotova divadla, situovaného severovýchodně od vily a postaveného v letech 1935–1936, kdy již vila stála.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Zbyněk Stanjura byl položen dotaz

To jako vážně?

Je pravda, že tím, kdo otvíral tu bitcoinovou peněženku byl váš poradce? A to pak máme věřit i tomu, že jste o tom nevěděl od začátku? A s Bergrem pořád spolupracujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: Totální nedůvěra sama sobě hlásá důvěru?

21:14 Pavel Foltán: Totální nedůvěra sama sobě hlásá důvěru?

Mezi totálním a totalitním je někdy jen velmi křehká hranice. A někdy není žádná. A někdy je to „nem…