Kníže Rostislav měl oprávněné obavy z nežádoucího vlivu (politického a náboženského) německých kmenů, proto v polovině 9. století vyhnal z velkomoravského území latinské kněží a potřeboval, aby zde fungovala taková misie, která by zde s definitivní platností zavedla slovanské pravoslaví především v jazyku.
V roce 861 proto poslal poselstvo k byzantskému císaři Michalovi III., aby jej požádal o vyslání biskupa, který by na Velké Moravě založil vlastní církevní správu. Michal III. Rostislavově přání vyhověl a v roce 863 bratři Cyril a Metoděj na Velkou Moravu skutečně přicházejí. Jejich pobyt zde měl zásadní náboženský, kulturní a v dobovém kontextu samozřejmě také politický vliv.
Metodějův přínos zejména spočíval ve výchově a postupném vysvěcení slovanských kněží, jež začali sloužit mše ve staroslověnštině. Konstantin oproti tomu sestavil Proglas, veršovanou předmluvu k evangeliím. Jedná se o jednu z prvních literárních památek sepsaných ve staroslověnštině. Konstantinovo autorství však nelze věrohodně doložit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV