Už minulý týden jsme se dozvěděli, že v EU respektive v eurozóně setrvává inflace na 0,1 % respektive 0,2 %. Tedy hodně daleko od cíle ECB, která se snaží tiskem peněz dodávat likviditu a zlevňovat peníze ve prospěch těch zadlužených, nicméně bez valného úspěchu pokud jde o inflaci. Hlavním problémem totiž zůstává snižující se objem úvěrů, které si berou firmy i domácnosti u bank ve většině zemí eurozóny. Nové peníze tak zatím jen zvyšují likviditu ve finančním sektoru, drží výnosy aktiv blízko dna a de facto umožňují hladké – a tolik oblíbené – deficitní financování států napříč Evropou.

A jak se zdá inflaci nepřinesou ani další měsíce. Klesající ceny surovin, zpomalování čínského růstu a nakonec devalvace tamní měny spolu s trvajícím ruským embargem nebo i pomalým růstem mezd budou fungovat jako brzda jakémukoliv inflačnímu vzedmutí.Dvouprocentní inflační cíl zůstane prozatím v nedohlednu a tak jako útěcha zůstane jádrová inflace (bez zahrnutí energií), která se alespoň v EU drží blízko jedničky. Pro zajímavost stojí za to se podívat na extrémy, tedy, které ceny skutečně citelně rostou a které naopak rychle klesají. Příkladem prvního budiž cigarety, ilustrací druhého je topný olej. Ani jedno z toho nemá moc co do činění s tiskařskou aktivitou ECB.