Poučné v tomto směru byly zvláště „diskuse“ pod mým článkem, který po svém interpretovaly některé hlavní zpravodajské servery. Diskutující, kteří z různých důvodů se mnou souhlasili, byli nevybíravě okřikováni zmanipulovanou většinou.

Možnost, že se Angelina Jolie stala obětí zdravotnické lobby a zřejmě nevědomky i hlavní tváře velké reklamní kampaně, jim přišla nepředstavitelná. Není bez zajímavosti, že se mnou souhlasily především ženy. Věc má ale daleko hlubší a závažnější pozadí. Jde v ní o život.

Kampaň podle metody

Spustí-li vláda klamavou kampaň například o penzijním připojištění, nemá to lehké. Jednak kampaň za státní peníze vyrábí soukromá agentura – takže ze svých daní platíme nábor do privátních penzijních fondů – jednak narazí na jinou mocnou skupinu se zájmy opačnými. Pak se o tom v médiích smí vést „spor“.

Případ Angeliny Jolie je perfektní ukázkou klamavé kampaně.

Průmysl zvaný zdravotnický je proti vládě ovšem Goliáš. Především má na své klamavé kampaně ve srovnání s ministrem financí – při vší úctě k jeho možnostem –  téměř neomezené zdroje. I proto, že zdravotnický byznys je s médii propojen ještě pevněji. Inzerce a PR články v médiích jsou jedním z hlavních zdrojů jejich příjmů – a tedy i existence.