Jeho resort přišel s návrhem, že by si živnostníci nemohli od základu daně odečíst slevu na poplatníka. Tu mohou dosud uplatňovat podobně jako například zaměstnanci. Jde o částku necelých pětadvaceti tisíc korun za rok.  

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek na tento návrh reagoval poměrně dramatickým výrokem, že nemohou živnostníky zabít. V praxi by se to podle něj projevilo tím, že by část z nich ukončila podnikání a zamířila na pracovní úřad. Tím by mohl stát více prodělat než získat.  

V souvislosti s živnostníky je přitom zajímavé, že daně z příjmů těchto osob, byť by byly různým způsobem výrazně zvýšeny, netvoří tu nejdůležitější součást příjmů státního rozpočtu.  

Přesto právě drobní podnikatelé vyvolávají mezi politiky velké vášně. Jde jednak o zajímavou voličskou skupinu, o jejíž přízeň usilují strany napříč politickým spektrem. Jednak tzv. výdajové paušály, které mohou využít při výpočtu daní a nemusí si komplikovat život detailním vykazováním skutečných nákladů, občas neslouží svému původnímu účelu. Což se setkává s negativní reakcí části veřejnosti, odborů, ekonomických expertů a politiků.  

Ve skutečnosti tedy nejde ani tak o to, zda by živnostníci mohli i nadále využívat tzv. výdajové paušály, případně o jejich konkrétní výši, ale o to, jakým způsobem zajistit, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Zmiňované paušály by totiž měly sloužit především ke zjednodušení účetnictví, a ne k daňové optimalizaci.  

Z tohoto úhlu pohledu je logické, že by mělo dojít k určení maximálního obratu, u kterého by osoby samostatně výdělečně činné mohli využívat tzv. výdajové paušály. Dosahují-li obratu v řádu několika milionů, potom neexistuje pádný důvod, proč by nemohli vést řádné účetnictví, a tudíž paušály nevyužívat.  

Pokoušejí-li se politici v tomto duchu vrátit této úlevě původní smysl, nemělo by to být považováno za likvidaci živnostníků. K ní spíše přispívá řada zbytečných předpisů a z nich vyplývajících dokumentů, se kterými musí pracovat a které je odvádějí od jejich skutečné činnosti.  

V neposlední řadě různé snahy o změny ve zdanění živnostníků jsou ve skutečnosti spíše snahou postihnout ty, kteří se za ně pouze vydávají a praktikují tzv. švarcsystém.  

Problém je v tom, že ten by se neměl potírat způsobem, který se může negativně dotknout opravdových živnostníků.