Ani říjnový termín předčasných voleb, ani komplikované povolební vyjednávání nepřivedly zemi k rozpočtovému provizoriu. Nově nastupující vládní garnitura se smířila s tím, že stejně nemá prostor k tomu, aby rozpočet zásadním způsobem přepracovala. Potřebovala by k tomu měnit zákony, což by nemohla stihnout tak, aby začaly platit hned od prvního ledna.

Dalším argumentem pro přijetí návrhu Rusnokova kabinetu je skutečnost, že je stále ještě u moci. Do sněmovny by tak neposlal výrazně odlišnou verzi v případě, že by ta původní byla poslanci odmítnuta. Čekání na novou vládu a její návrh by mohlo protáhnout provizorium na měsíce. Což by mohlo zkomplikovat čerpání peněz z evropských fondů a hlavně by to zhoršilo důvěryhodnost země v očích zahraničních investorů a institucí.

Schválení celkových příjmů a výdajů zároveň nebránilo v úpravě výdajů v jednotlivých kapitolách. K zásadním přesunům nakonec nedošlo. Svědčí to mimo jiné o tom, že rozpočet z dílny Rusnokovy vlády nijak nevybočil z obvyklých zvyklostí. Vzhledem k tomu, že velká část výdajů je ze zákona dána a další desítky miliard ukrajují úhrady týkající se tzv. dluhové služby, nezůstává pro experimenty velký prostor.