Po schůzce Bohuslava Sobotky s Pavlem Bělobrádkem zaznělo, že tato etapa končí a od příštího týdne se přechází na jednání v trojkoaličním formátu. Dá se z toho vyčíst, že všichni tři aktéři jsou ochotni se spolu dohodnout na vládní spolupráci. Pochopitelně k definitivnímu textu koaliční smlouvy a k rozdělení jednotlivých postů je stále ještě daleko.  

Platí to rovněž o obsazení křesel ve vedení Poslanecké sněmovny. Přitom už v pondělí má být zahájena ustavující schůze dolní parlamentní komory. V tuto chvíli je zřejmé pouze to, že sociální demokraté se s hnutím ANO shodují na tom, že jeden z nich obsadí post předsedy sněmovny a druhý dvě místopředsednická místa.  

Bez předběžné dohody na rozdělení ministerstev asi nelze očekávat, že by se dva nejsilnější subjekty v dolní parlamentní komoře dohodly, komu co připadne. Až ke shodě dojde, nemusí být výsledek tohoto vyjednávání nutně zveřejněn. Obsazení jednotlivých ministerstev konkrétními lidmi nespěchá tolik jako v případě sněmovny. Bez zvolení jejího vedení a vytvoření výborů nemůže standardně fungovat.  

Byla-li by její činnost několik týdnů ochromena, nemohl by být přijat návrh státního rozpočtu na příští rok alespoň v prvním čtení do vánočních svátků. Přitom s takovýmto harmonogramem počítá například stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek. Fungování sněmovny by se mohlo zadrhnout na tom, že KDU-ČSL nechce podpořit variantu, že by jedno místopředsednické křeslo připadlo komunistům. Vzhledem k tomu, že KSČM tvoří třetí nejsilnější sněmovní frakci a sociální demokraté s jejich účastí ve vedení sněmovny počítají, nepůjde tato fáze vyjednávání úplně hladce.  

Nebylo by tudíž překvapením, kdyby byla ustavující schůze přerušena až do doby nalezení dohody všech tří budoucích koaličních partnerů.