Měl to štěstí nebo možná spíš smůlu, že se stal první polistopadovým federálním ministrem vnitra. Vzhledem k aktivitám komunistické státní bezpečnosti bylo jeho nejdůležitějším úkolem zajistit, aby tato organizace nemohla aktivně pracovat proti nově se formujícímu demokratickému režimu. Prvním a logickým krokem bylo koncem ledna 1990 vydání rozkazu o zrušení státní bezpečnosti a o převedení jejich příslušníků do zálohy.

Po více než dvaceti letech se takovéto rozhodnutí může jevit jako nudná formalita. V době zhroucení komunistického režimu však nebylo vůbec jednoduché a vyžadovalo kus odvahy. Ostatně Sacher později v médiích přiznával, že dostával anonymní výhrůžky, pohyboval se s ochrankou a kvůli své bezpečnosti dokonce strávil v utajení dvě noci dobře hlídán v jedné tuzemské věznici. S odstupem času si už na tento čin Richarda Sachera spontánně vzpomene málokdo.