Zmíněnou otázku hodlá vyřešit vláda Bohuslava Sobotka a tvrdí dokonce, že jde o hodně naléhavý problém. Hrozí totiž, že se dostupnost zdravotní péče zhorší. Tato formulace, kterou používají politici, je ovšem příliš korektní. Při pohledu na situaci jednotlivých nemocnic v regionech a ovšem i ve velkých městech se dá říci, že se dostupnost už zhoršila.

Jde právě o situaci nemocnic. V mnoha regionech jsou jedinými institucemi, které nabízejí to, co člověk od zdravotníků čeká nejvíc – totiž nepřetržitou připravenost zasáhnout co možná nejúčinněji při nečekané a vážné zdravotní příhodě. Přitom platí, že každá vážná zdravotní příhoda je nečekaná.

Právě v tomto ohledu se dostupnost péče zhoršila. V uplynulých dvou letech bylo zrušeno nejméně dvacet nemocnic, tedy jen o něco méně než pětina dosavadního stavu. Z mnohých regionů se tedy musí do nemocnice pro okamžitou pomoc dojíždět dále než dosud.

Rušení probíhalo ovšem ve skrytu, a proto se mu také neříkalo rušení. Nemocnice přišly o lůžková oddělení akutní péče, tedy oddělení, která jsou jediná schopná nabídnout nepřetržitou péči pro vážné zdravotní stavy. Namísto nich v nemocnicích vznikla oddělení jednodenní chirurgie, která objednávají pacienty na lehčí operace, například žlučníku nebo kýly.