Petr Mrázek: S bytovým fondem hospodaříme nadmíru špatně

14.12.2016 10:25

Čas od času ve sdělovacích prostředcích vyplují katastrofické scénáře o stavu bytového fondu, cenách nájmů a služeb spojených s bydlením. Tyto informace jsou jako záhadný červ olgoj chorchoj z mongolské pouště Gobi - nikdo neví, kdy se objeví, nikdo netuší, po kom plivne jed. Jenže je pravda, že s bytovým fondem hospodaříme nadmíru špatně a možná ještě hůř.

Petr Mrázek: S bytovým fondem hospodaříme nadmíru špatně
Foto: hyperfinance.cz
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Lidové noviny ze 7. 12. 2016 zjišťují, že je nedostatek bytů a to především v Praze a že nájmy jsou zde proto nejvyšší v republice. Cifry, uváděné jako normální nájem jsou tak abnormální, že se stydím je citovat.

Vždy, když se má řešit nějaký problém, je nutno jej nejprve analyzovat. Jsou i někteří ekonomové tvrdící, že neviditelná ruka trhu vše srovná. Obávám se, že taková ruka má místo pěti prstů ocelový hák kapitána Hooka. Bydlení ale není a nemůže být obyčejným zbožím. Důvod je jednoduchý - ne každý si může koupit či postavit vlastní bydlení, ne každý to potřebuje a ne každý to chce. Konec konců do r. 89 existovali vlastníci domů téměř výhradně na vesnicích a malých městech. Ve větších městech šlo o zanedbatelnou část bytového fondu, ke které se koncem minulého režimu přidalo ještě bydlení družstevní, dovolené jen proto, že komunisté nestačili bytový fond ani udržovat, ani rozšiřovat.

Z toho vyplývá, že naprosto převážná většina nájemních bytů byla v r. 89 - a to nejen v Praze - vlastnictvím státu. Měli jsme tehdy regulované nájemné, což mnozí všeználkové připisují komunistickému podbízení se pracujícímu lidu. Omyl a to zásadní, regulace byla zavedena v roce 1919 a to proto, že skutečný nedostatek bytů (za války se neinvestovalo a nestavělo) otevřel brány bezuzdné chamtivosti majitelů nemovitostí a tedy nastalo neuvěřitelné zdražování nájmů. Nic vám to nepřipomíná? Na straně druhé regulace nikoho nepobízela ke stavbě nových domů a bytů, takže časem byla stále menší. Faktem ale je, že žádný pan domácí už jen tak bezuzdně nikoho nevydíral. Před 1. světovou válkou napsal výborný a dnes již skoro zapomenutý spisovatel Ignát Herrmann žánrový románek o otci Kondelíkovi. To byl pražský měšťan, malíř pokojů se zavedenou firmou, měl dva dělníky a jednoho učedníka, sám samozřejmě také pracoval a byl také majitelem činžovního domu na Vinohradech, i když Kondelíkovi bydleli dole v Praze. Ani tehdy nebyly nájmy nejmenší, ale Kondelíkovi by to neuživilo (asi dvacet bytů). Proto otec Kondelík pracoval a těšil, až na stáří prodá firmu, odstěhuje se do svého domu na Vinohrady a skromně - i když ne chudě - dožije. Nečetli jste? Škoda, ve starých románech lze najít řadu velmi aktuálních informací.

Ale vraťme se k Lidovým novinám. Píše se tam, že je v Praze málo bytů. Já prosím autorku a všechny redaktory - až půjdete po Praze, zvedněte prosím zraky výš, nad výlohy obchodů a najdete stovky špinavých, slepých oken, bytů, kde už dlouhá léta nikdo nebydlí. A nejsou to žádné "díry" na periferii, jsou to měšťanské domy, kde výměra jedné místnosti bývala okolo 25 m2. Tak takhle se vytváří umělý nedostatek bytů, to vede neviditelnou ruku k přemrštěným cenám. Asi když vám někdo nabízí boty za 15 000,-, koupíte si na trhu za pětistovku podobné. Když mají v obchodě chléb za padesátku, upeču si lepší doma asi tak za desetikorunu.Nemusím mít Ferrari za pět melounů, stačí mi slušné autíčko za zlomek té ceny, nebo můžu jet vlakem. Ale za co zaměním bydlení, to nevím. Běžná varianta je pod most, ale mostů je málo a některé jsou už obsazené. Stát dokáže diktovat ceny mýtného, cigaret, energií a nevím ještě čeho všeho, jen bytů se nějak bojí. Všimněte si, že od r. 89 se mzdy a ceny zvedly zhruba 7 - 10 x, pouze nájmy a služby spojené s bydlením "vyskočily" o tisíce procent.

Všimněte si, že nájmy u "sociálního" bydlení (stále moc nevím co to je - připomíná mi to Zilvara z chudobince) dosáhly tak nemravné výše, že se stát odhodlal mimořádně tvrdě zasáhnout a snížit příspěvky na bydlení. Šel až tak daleko, že je snížil z 90 % požadovaného nájmu na pouho pouhých procent osmdesát. Slyšel jsem, že majitelé těchto bytů páchají skupinové sebevraždy a u obchoďáků žebrají o staré housky.

Majetek je mince o dvou stranách

Co tím chci říci? Že by se s byty mělo začít něco dělat. Majetek je mince o dvou stranách - na straně jedné slouží majiteli, na straně druhé je nutno se o něj starat. Pokud se majitel nestará, musí zde být rychlá a efektivní cesta, jak jej donutit - ale o tohle se nikdo nestará a starat nechce.Tvrdí se, že je to soukromý majetek a že si s ním majitel může dělat co chce. S touhle logikou se dá tvrdit, že majitel vltavské paroplavby si může do svých parníků vrtat dírky podle libosti. Tak jo, ale co na to pasažéři uprostřed Vltavy?

A ještě jedna drobnost. Dík absurdním výším nájmů a především neschopnosti a neochoty jak státní správy tak samosprávy starat se o byty se nejen v Praze podstatná část bytového fondu rozprodala v tzv. privatizaci. Už jen skutečnost, že ceny privatizovaných bytů se v průběhu času několikanásobně zvyšovaly, ukazuje nejméně na chaos, nespravedlnost a bojím se odhadovat dál. Ale - vzniklá společenství vlastníků se o domy starají mnohem odpovědněji a efektivněji. Tam, kde je dnes nájem cca 90 - 120 Kč na m2, tam společenstva platí do fondu oprav od 5 do 40 korun. Nájmy uváděné v citovaném článku se šplhají až přes 200,- Kč/m2 měsíčně. To není normální. A k tomu jen drobnost. Můj praděda, obyčejný venkovský zedník, mi říkával - všimni si, že chytrej sedlák prodává brambory a hloupej pole. Privatizace bytů byla z hlediska hospodaření obcí jen o něco málo hloupější než prodej zdrojů pitné vody.

Takže co s tím. Nevím, ale něco se udělat musí. Třeba co takhle opravdu řádně zdanit neobsazené byty, co takhle zabavit neudržované stavby, co takhle přijmout zákon o lichvě - a pozor, takový zákon musí lichvu definovat. Co takhle nepovolovat zabírání zemědělské půdy, veřejných prostranství. Co třeba nepovolovat nesmyslné mrakodrapy v historických centrech, co takhle řešit bydlení chudých jinak než výpalným různým podivným majitelům ubytoven, co tahle si trochu i zaregulovat. Když se nad tím zamyslíte, pak zjistíte, že neochota či neschopnost klasických politických stran definovat podstatu problému (a nejen toho, o kterém si povídáme) a především neochota či neschopnost tyto problémy řešit, to je důvod, proč propadají u voleb. Nahrávají všem těm, kteří pak tvrdí všeci kradnú a to z jednoduchého důvodu - pokud se budeme jen dívat, pak někdo opravdu ty druhé šidí.

Já nechci, aby mi stát zajistil slušné bydlení. Já trvám na tom, že úlohou státu je vytvořit taková pravidla hry, abych si takové bydlení mohl zajistit sám. A pokud tak stát činit nebude, pak se nedivte, že nám ho velmi brzo někdo vezme. Ono totiž nejde jen o byty.

Petr Mrázek, Praha 6

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…