A že ta kritika je zčásti nezasloužená. Zčásti je ovšem zasloužená. Ale i v tom případě mám za to, že situace této vlády a situace opozice, ba i celé společnosti jsou spojitými nádobami.

Chceme-li tedy lepší vládu, měli bychom chtít i lepší opozici a být lepší společností. To je ale zbožné přání a je asi pošetilé vůbec je vyslovit.

Mezi výtkami na adresu vlády jsem zaznamenal jednu, která zaznívá méně často. Tato vláda prý „nemá vizi“. Rozumím tomu tak, že nemá představu jakési cílové hodnoty, která by inspirovala i veřejnost, nebo aspoň její větší část, a k níž by směřovalo její vládnutí. Představu hodnoty, která přesahuje obzor každodennosti, v níž se vláda, politika a celá naše společnost potácí. Je to tedy hodnota tak trochu nadčasová. A není jen ekonomická. Boj s rozpočtovým zadlužováním a s korupcí, i kdyby se mu dařilo, takovým cílem není. V lepším případě by byl jen prostředkem. Co by tedy mělo být onou postrádanou vizí? To už kritikové Nečasovy vlády neříkají.