Motivy zavedení této daně byly v různých zemích různé (třeba snaha prosadit jakousi národoveckou, k zahraničnímu kapitálu nevstřícnou hospodářskou politiku; důvod potrestání údajných „viníků krize“, odvádění „desátku“ firmami, jež mají v odvětví či celé ekonomice dominantní/ monopolní postavení a z tohoto postavení těží; jiný regulatorní úmysl či snaha o cílený útlum či zpomalení expanze).
Některý z méně radikálních zastánců tohoto nástroje může dodat: záleží na sazbě a dalších parametrech, a má zajisté pravdu.
V čase, kdy naše ekonomika potřebuje rozvojový impuls jako sůl, potřebuje pumpovat peníze do projektů, jež by jí mohly dovést do fáze oživení, není vskutku vhodné klást překážky těm, kteří tomu mohou přispět.
Před zaváděním jakékoliv nové daně je dříve žádoucí učinit věrohodnou identifikaci toho, kolik peněz bude stát k výkonu své opodstatněné veřejné služby potřebovat. Tomu poté přizpůsobit strukturu stávajícího zdanění a zlepšit daňový výběr, a teprve následně se zamýšlet nad vytvářením daní nových. A i mezi nimi by ona sektorová neměla mít čelní místo. Nebo si snad někdo myslí, že zdanění bank a finančních institucí (a proč právě pouze jich?) je národohospodářsky prospěšnější oproti prohibitivním daním z hazardu, spotřeby cigaret, alkoholu a nezdravých potravin ?
Je celá řada kroků, které by zavedení sektorové daně měly předcházet, přičemž jsme prozatím neudělali, natož nenaplnili, ani jeden.
Petr Zahradník,
hlavní ekonom Conseq Investment Management a člen NERV
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
