Miroslav Kalousek poslal svého vrchního výběrce poplatků a úplatků, bratra Hávu, aby zaplatil jistému nejmenovanému mladíkovi. Mladík pak souhlasil, že mu pan ministr dá pár facek a že se nebude bránit. A že mu je nevrátí. Pan ministr se pak stane novým Komenským a bude pěstmi šířit dobré mravy a etiku. Bratr Háva to uhradil z peněz, které mu zbyly po vyplacení rybářů, porybných a některých vybraných písařů. Odkud to vše vím? Na spiritistické seanci se podřekl duch zastřeleného Kalouskova švagra, když mu pan abstinující ministr nechtěl dát loknout z demižónu slivovice, který si schovává, aby mohl edukovat alkoholiky. Jak? Bude jim demižón ukazovat jako varovný prst. Sám je léta zarputilým abstinentem, proto si na demonstraci opilectví vozí pár laboratorních myší.

Tak trochu utopie. Možná by někdo řekl, že spíš antiutopie. Pravda je však taková, že ač mi je ministr Kalousek jako jediný vládní představitel sympatický (i když s ním v žádném případě nesdílím jeho výstřední zálibu v ožebračování téměř deseti milionů spoluobčanů), není to chlap. Je to jen hulvát, který v podroušeném stavu nafackoval zbabělci (jak jinak nazvat chlapa, který se vůbec nebránil). O Kalouskově stavu se již zmiňoval David Rath. Před uvedenou „výchovnou akcí" ho totiž potkal na chodbách sněmovny. Potkal ho také můj muž. Kalousek si z kapsy saka vytáhl píšťalku a začal na ni na chodbě parlamentu pískat. V jakém pohnutém stavu asi musí být Kalouskova mysl, když u sebe nosí píšťalku?