Proč jsme toho svědky? Na tuto otázku není odpověď jednoduchá. Příčin je více a jsou skryty podstatně více než jejich projevy. S naší zemí už nikdo nepočítal. Zdálo se, že naivita, se kterou někteří spojili "příjemné s užitečným", kteří podcenili to, že rychlý pád sovětského bloku ovlivní vývoj samotného jádra globální moci na Západě, a otevřeli cestu k vyplundrování naší země, z ní udělá pouhý ocásek dění ve světě. Vývoj však pokračoval dále:

- Jádro současné globální moci sice ovládlo i západ EU, dokonce sjednocené Německo se stalo pouhým vazalem, jehož "moc" reprezentují dosazované vydíratelné figurky. Toto jádro současné globální moci však začalo degenerovat. Přestalo zvládat strategické řešení globálních problémů. To se dnes projevuje: a) jednak ve studené občanské válce mezi legitimně zvolenou Trumpovou administrativou a tzv. Deep State, který je nejperverznější formou jádra globální moci v dějinách; b) jednak v nárůstu problémů evropského západounijního prostoru, přičemž pod tlakem problémů se silnější země tohoto prostoru snaží přenášet důsledky problémů, které si samy vyvolaly či připustily, na slabší země.

- Rychlost, se kterou u nás proběhla privatizace, se ukázala jako výrazná výhoda. Postupně se začaly vytvářet podmínky k tomu, aby se nově vznikající podnikatelské subjekty vymanily z vázanosti na zahraniční kapitál a začaly si vytvářet vlastní exportní možnosti. Ty jsou mimořádně významné pro vznik a rozšiřování inovačního potenciálu země, např. v podobě tvůrčích týmů. Jakmile totiž takové týmy začnou vznikat, násobí se ekonomický potenciál země. Především se však otevírá prostor pro uplatnění kvalitního a špičkového vzdělání. Přitom jakmile začnou tvůrčí týmy ovlivňovat inovační aktivitu a exportní výkonnost ekonomiky, neomezuje se jejich působení jen na firmy domácí, ale vytváří se podmínky i pro jejich působení v nadnárodních podnikatelských subjektech.

- Přenášení narůstajících problémů evropského západounijního prostoru (se kterým se při rozšiřování EU nepočítalo, protože se nepočítalo ani s těmi problémy, ani s tím, že se euroreprezentace zachovají takto bezohledně) vytvořilo mocné impulsy pro emancipaci středounijního prostoru, kde existoval základ v podobě V4. Přitom emancipační potenciál středounijního prostoru, který tím vznikl, je stále silnější a ohrožuje pozici dosud dominantních zemí EU, jejichž reprezentace jsou dosazeny a ovládány jádrem současné globální moci.