• Jak na vás kauza kolem odvolání pětice ředitelů krajských kulturních institucí působí?

Měl jsem z toho velmi nepříjemný pocit. A byl jsem tím zaskočen. Zejména způsobem, jakým se to dostalo ke mně, k veřejnosti, k tisku a jak kraj na tisk reagoval. Byl jsem tím opravdu zaskočen, protože jsem si nemyslel, že takové věci jsou ještě vůbec možné. Byla to předem připravená akce.

• Vy to dáváte do souvislosti jak se svými historickými spory s chomutovskými komunisty, z nichž někteří jsou ve vedoucích pozicích na kraji, hlavně kvůli vaší činnosti směrem k německým krajanským sdružením, tak hlavně s letošní akcí Vlajka pro Tibet, která komunisty rozzuřila?

Jednoznačně. Ta souvislost je naprosto zřejmá. A to jak věcná, tématická, personální, tak je tam i časová souvislost. Když si udělám časovou osu, jedno ladí s druhým.

Je to akce, ke které po odborné stránce neměl odbor kultury a památkové péče žádný důvod, ale přišel nějaký iniciátor, který to celé rozpoutal. A je možné, že takto precizně, tedy jako odvolání všech pěti ředitelů, nebyla připravena hned na začátku, ale postupně se dotvářela.