Převážně levicová vláda Katalánska na 1.října vyhlásila referendum o odtržení Katalánska od Španělska . (Dnešní Katalánsko se zhruba 7,5 milióny obyvatel tvoří cca 19% celkové španělské populace).
Španělská centrální vláda referendum o vystoupení/odtržení odmítla jako neústavní a zakázala jeho samotné konání, což samozřejmě byla voda na mlýn nejrůznějším katalánským „vlastencům“ rekrutujícím se hlavně z politických kruhů.
Předně nelze zpochybnit, že mezi stoupenci o odtržení jsou také obyčejní poctiví lidé, kteří ale bohužel sedli na lep „nově uhněteným vlastencům“ převážně levicového zabarvení, kteří jim slibují sociální ráj bez „okovů z Madridu“ a výhody samostatného postavení bez centrální vlády. Tito politici dnes šíří propagandu o doplácení a vysokých odvodech katalánské provincie do státního rozpočtu, o nevýhodném postavení v rámci Španělska, atd. Co již se od těchto nově zrozených „vlastenců“ nikdo nedozvídá, jsou obrovské náklady na vybudování státního aparátu v případě odtržení jako jsou ministerstva, zastupitelské úřady a další obrovské náklady, které pak obyčejní lidé budou muset zaplatit. Ale pro budoucí vlastence bude dostatečný počet teplých místeček a o to jde přece především.
V minulosti skutečně v některých údobích docházelo k vyšším odvodům Katalánska do tehdy ještě centrálně fungující španělské koruny v porovnání s některými provinciemi, ale v současnosti je situace kardinálně opačná. Katalánsko má svou autonomii, má svého premiéra s vládou a dokonce svůj parlament.
Porovnání s tehdejším Československem
Pokud porovnáme Španělsko na příkladu tehdejšího Československa před jeho rozdělením, pak srovnání je nesouměřitelné. Katalánsko tvoří cca pětinu Španělska, je součástí Španělska již několik staletí od sjednocení (reconquisty) na konci 15.století, takže centrální španělské koruně vděčilo za osvobození od nadvlády Maurů a jejímu pozdějšímu hlavně obchodnímu rozkvětu. Samozřejmě, že zásahy centrální vlády nebyly vždy úplně ideální.
Ale vraťme se do současnosti, Katalánsko již rozhodně na Madrid nedoplácí, má své pravomoce a španělská koruna již není centralistickým molochem.
Jenže vidina budoucích korýtek pro kariéristy je příliš silná na to, aby se věcně argumentovalo. Proto ze strany dnešní katalánské vlády požadavek na konání referenda 1.října 2017.
Násilí s policií, voda na mlýn katalánským kariéristům
Z médií se následně dozvídáme o tvrdém nehumánním zásahu španělské (rozumějme centrální) policie proti demonstrantům, o tom, že španělská policie dokonce použila i gumové projektily proti tzv. pokojným demonstrantům. Jenže ten, kdo někdy byl na demonstracích, ví, co dokáže rozvášněný dav, že se nechová jen racionálně a navíc pokud v něm fungují i profesionální provokatéři společně s některými ultralevicovými skupinami, tak policistům může jít v některých případech i o život. Policisté měli za úkol na některých místech, kde se mělo konat referendum, zabránit vstup. Názor části demonstrantů byl opačný a nutně došlo ke konfliktu, což je samozřejmě smutné, pokud kdekoliv dojde k násilí.
Jenže stoupenci odtržení ihned využívají situace nafocením některých zraněných demonstrantů, fotkami převozem některých do nemocnice, což je ideální pastva pro média a hlavně silný kalibr pro současnou katalánskou vládu oportunistů. Konečně se budou moci voličům prezentovat jako jejich ochránci, bojovníci proti té „zlé centrální vládě“, která che nebohé Katalánce utiskovat.
Mimochodem stoupenců odtržení je dnes cca 40%, takže se rozhodně nedá tvrdit o „přání většiny populace Katalánska“.
Problémy s integritou španělské koruny
Co se týče centrální vlády v Madridu, jedná opatrně a reaguje vždy až na jednotlivé separatistické tendence. Je jasné, že po odtržení Katalánska by nejspíše následovaly další dvě provincie (Baskicko, pak v závěsu Galície) a stát jako takový by mohl ztratit svou integritu. Proto se španělské centrální vládě nedivme, rozhodně to v současné době nemá jednoduché.
Přejme si, aby nynější konflikt mezi centrální vládou a katalánskou provincií neeskaloval, ale aby v Katalánsku zvítězili umírněné a rozumné hlasy, které budou prosazovat budoucí prosperitu Katalánska a nikoliv koryta pro plejádu rádoby vlasteneckých kariéristů.
V opačném případě může násilí dále eskalovat i v další formě zastrašování a používání násilí pro stoupence španělské koruny v samotném Katalánsku, a to si určitě nikdo nepřeje.
Robert Troška
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
