Žiji svobodně 47 let a možná do roku 1990 jsem žil svobodněji. Někteří lidé se domnívají, že máme krátkou paměť.

Na střední škole, kde jen tak mimochodem jsem učebnice, školní pomůcky, sešity, propisky a rýsovací soupravy dostal zdarma, jsme zcela běžně vyprávěli vtipy na prezidenta, vládu a nikdo nás nezavřel, v hospodách se zcela běžně diskutovalo i nadávalo na vládu a nikdo také nebyl zavřen. Prožíval jsem krásná studenská léta, kdy jsem se věnoval se spolužáky studiu, a poté zábavě. Nepociťoval jsem žádný útlak, žádnou nesvobodu. Chodil jsem do kina na "Belmonda", navštěvoval divadla a operu, vše za velmi nízké vstupné. Byl jsem dvakrát u moře v tehdejší Jugoslávii, víkendy jsme trávili na chatě a vůbec nic mi nechybělo. Především rodiče na nás MĚLI ČAS! Podotýkám, že rodiče byli běžní pracující.

V médiích tvrdí, jaké byly fronty a jak nebyly banány. Pravda, banány byly jen v období Mikuláše a vánočních svátků, ale tuzemská jablíčka, hrušky... byly zcela běžně k dostání, a to se týká i zeleniny. Co se týče front, tak není co vyčítat minulému režimu. Když srovnám zastavěné plochy dnešních marketů, a když zlevní kuřata, která jsou plná růstových hormonů, tak jsou fronty nekonečné, a to nemluvím o výprodejích nahnilých banánů, kde jsou i senioři schopni umlátit se hůlkami, aby se na ně dostalo.