Cílem je prý omezit závislost na gamblerství. Upřímně řečeno, výherní, přesněji proherní automaty jdou zcela mimo mě. Dvakrát do roka si vsadím sportku, občas na nějaký zápas. Svým způsobem mi tedy chystaný zákon může být šumafuk.

Podle tohoto zákona má vzniknout centrální databáze hráčů propojená s úřady. Obsluha v herně nebo v sázkové kanceláři bude muset každého povinně zkontrolovat – jestli nejde o člověka, který například bere sociální dávky, je v úpadku nebo dluží na výživném. Takový člověk si podle návrhu zákona nezahraje. Zákon má také nově předepsat, kolik smí člověk maximálně vsadit a prohrát.

A tady už je problém. V momentě, kdy stát někomu vyplatí dávky, jsou tyto finance už jeho majetkem a nikdo, ani stát, nemá právo mu nařizovat, zač smí či nesmí své peníze utrácet. Je nepřípustné, aby stát zasahoval do práva jednotlivce nakládat se svým majetkem.