Simona Malovaná: Jak organizovat výzkum v centrálních bankách

16.08.2020 17:00

Výzkum v České národní bance (ČNB) prošel od roku 2017 významnými proměnami. Jejich hlavním cílem bylo více přiblížit výzkum klíčovým činnostem ČNB, tj. podstatně zvýšit podíl aplikovaného výzkumu při zachování jeho vysoké kvality.

Simona Malovaná: Jak organizovat výzkum v centrálních bankách
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.
reklama

e zpětného pohledu lze změnu hodnotit jako úspěšnou. Výzkum a jeho projektové řízení se staly nedílnou součástí vývoje různých analytických a predikčních nástrojů ČNB a výsledky výzkumu pravidelně vstupují do diskusí o nastavení politik české centrální banky. Nový model výzkumu pomohl výrazně zvýšit flexibilitu celého procesu, posílit poptávkovou orientaci výzkumu a celkově zlepšit projektové řízení. Dalším klíčovým posunem je také to, že výsledky výzkumu jsou pravidelně využívány při komunikaci ČNB směrem k širší odborné veřejnosti. Jako jedna z těch, kteří se na tvorbě nového modelu výzkumu podíleli a implementovali ho poté do praxe, popisuji celý proces změny a jeho přínosy v novém článku ČNB a hlavní body shrnuji v tomto blogovém příspěvku.

Ke změně organizační struktury a modelu výzkumu se bankovní rada ČNB rozhodla kvůli oslabené vazbě mezi výzkumem, jeho relevancí a aplikovatelností. V lednu 2017 tak došlo k rozdělení tehdejšího samostatného odboru ekonomického výzkumu na dva útvary, z nichž jeden byl včleněn do sekce měnové a druhý do sekce finanční stability. Cílem této změny byla snaha posunout výzkum blíže klíčovým činnostem ČNB, které z jeho výstupů mohou těžit nejvíce, a zvýšit tak podíl aplikovaného výzkumu navázaného na potřeby těchto útvarů. V rámci této změny byl na podzim roku 2017 navržen nový model výzkumu, který klade větší důraz na poptávku manažerů klíčových útvarů a členů bankovní rady a zároveň omezuje předchozí nedostatky při zachování pozitivních aspektů (blíže k předchozímu modelu výzkumu v samotném článku).

Nový model výzkumu pomohl:

  • výrazně zvýšit flexibilitu celého výzkumného procesu, snížit administrativní zátěž a zkrátit dobu mezi formulací výzkumné otázky, zahájením výzkumného projektu a doručením požadovaného výstupu,
  • efektivněji řídit zdroje,
  • posílit poptávkovou orientaci výzkumu,
  • povzbudit a posílit spolupráci mezi výzkumníky a experty na danou problematiku v ČNB,
  • podpořit pravidelnou prezentaci průběžných výsledků v rámci útvarových schůzek, pracovních skupin a seminářů, ale také v klíčových publikacích ČNB.

Výzkumný proces je možné ze širšího pohledu rozdělit do šesti fází – první čtyři fáze charakterizují kroky od formulace výzkumné otázky po finalizaci výzkumné publikace a zbývající dvě fáze se zaměřují na využití výsledků výzkumu, ať již v samotných diskusích o nastavení politik centrální banky, nebo v komunikaci ČNB směrem k odborné veřejnosti. Jednou z podstatných výhod nastaveného procesu je strukturovaný projektový přístup se zpětnou vazbou v různých fázích projektu.

V první fázi je aktualizován seznam specifických výzkumných otázek, který je zároveň doplněn o nová témata. Tato aktualizace probíhá minimálně jednou ročně po diskusi s experty, výzkumníky i managementem ČNB. Vstupy a validace ze strany managementu pomáhají udržet vysokou relevanci zpracovávaných témat, zatímco vstupy od expertů umožňují zhodnotit proveditelnost, zachovat špičkovou odbornost a podpořit jejich motivaci podílet se na výzkumných projektech. Kromě spolupráce s experty přímo uvnitř ČNB je podporována také spolupráce s výzkumníky a experty z jiných centrálních bank a akademické obce.

Ve druhé fázi je složen řešitelský tým a připraven krátký návrh projektu. Návrh výzkumného projektu by měl rozpracovat některou z identifikovaných výzkumných otázek; navržený seznam by však neměl být v tomto ohledu striktně limitující. Může být upřednostněna taková výzkumná otázka, která má jednoznačný přínos pro činnost daného útvaru, i když není v seznamu explicitně uvedena. Tento přístup podporuje větší flexibilitu, tj. schopnost reagovat rychle na aktuální problémy. Návrh výzkumného projektu by poté měl mít podobu pouze krátkého shrnutí hlavních hypotéz a možných metodických přístupů, a měl by tak být základem pro diskusi a zpětnou vazbu v počáteční fázi projektu. Takovýto návrh je možné předložit kdykoliv během roku a podléhá schválení ze strany vedení jednotlivých útvarů.

Ve třetí fázi se již pracuje na samotném výzkumném projektu a řešitelský tým dostává pravidelnou zpětnou vazbu. Ke každému projektu je přidělen tzv. koordinátor, který odpovídá za poskytování průběžné zpětné vazby, organizaci interních seminářů či jiných konzultací a následně také oponentního řízení k výsledkům projektu. Výstupem projektu je výzkumný článek.

Dokončený výzkumný projekt následně prochází oponentním řízením. Oponentní (recenzní) řízení ČNB je srovnatelné s těmi ve vysoce kvalitních vědeckých časopisech. Výzkumný článek je zasílán k posouzení minimálně dvěma oponentům, z toho jeden je vybrán z řad expertů ČNB a druhý z některé zahraniční centrální banky či dohledové instituce, příp. akademické obce. O přijetí nebo nepřijetí článku k publikaci a zapracování připomínek recenzentů rozhoduje komise složená z koordinátora, minimálně jednoho z recenzentů a ředitele útvaru, do kterého výzkumný projekt tematicky spadá. Řešitelský tým musí být schopen výsledky projektu před komisí obhájit a odpovědět na dotazy recenzentů, příp. dalších účastníků oponentního semináře, který je otevřen všem zaměstnancům ČNB. Finální článek je po přijetí komisí a zapracování připomínek následně publikován v jedné z výzkumných publikačních řad ČNB – Working Paper Series nebo Research and Policy Note Series.

Je kladen důraz na komunikaci výsledků výzkumu jednoduchou netechnickou formou uvnitř ČNB, ale také směrem k širší odborné veřejnosti. Výsledky výzkumu jsou ve stále větší míře komunikovány prostřednictvím blogových příspěvků, boxů v klíčových publikacích ČNB a krátkých tematických článků, v rámci interních dokumentů a stanovisek, na konferencích, seminářích a setkáních s experty, v rámci příspěvků ve vědeckých časopisech, apod. Komunikace výsledků výzkumu jednoduchou netechnickou formou by měla přispět k lepšímu pochopení některých komplexních oblastí činnosti ČNB.

Ačkoli nový model výzkumu přinesl zlepšení v řadě oblastí, i nadále čelí některým výzvám. K těm patří například zpoždění u výzkumných projektů, do nichž jsou zapojeni experti z „nevýzkumných“ útvarů. Ačkoli je spolupráce mezi výzkumníky a experty na danou problematiku silně podporována, neexistuje jasné oddělení času, který je možné věnovat výzkumu a který je určen pro běžnou činnost experta. Prioritu obvykle dostávají nevýzkumné úkoly, což se může projevit někdy i ve značném zpoždění práce na výzkumném projektu. Další výzvou, před kterou výzkum v ČNB stojí, je vytvoření vhodného plánu kariérního postupu pro výzkumníky, kteří nemají zájem o vedoucí pozice. Vytvoření takového rozvojového plánu může instituci pomoci udržet si kvalitní a zkušené výzkumníky s vysokou odborností. Řešení těchto i dalších výzev by mělo být dalším krokem v rozvoji modelu výzkumu ČNB.

Na závěr je potřeba zmínit, že se jedná o zkušenost pouze jedné malé centrální banky. I přesto se však domnívám, že může poskytnout užitečné vodítko pro ty centrální banky, které čelí podobným problémům jako my, ačkoliv každá z nich si bude vždy muset přizpůsobit dané řešení svým specifickým potřebám.

Simona Malovaná

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Richard Seemann: Ozývají hlasy pro zákaz Alternativy pro Německo

21:37 Richard Seemann: Ozývají hlasy pro zákaz Alternativy pro Německo

Masové výtržnosti v Berlíně, kdy zakročovalo téměř tři tisíce policistů, z nichž osm desítek bylo zr…