e zpětného pohledu lze změnu hodnotit jako úspěšnou. Výzkum a jeho projektové řízení se staly nedílnou součástí vývoje různých analytických a predikčních nástrojů ČNB a výsledky výzkumu pravidelně vstupují do diskusí o nastavení politik české centrální banky. Nový model výzkumu pomohl výrazně zvýšit flexibilitu celého procesu, posílit poptávkovou orientaci výzkumu a celkově zlepšit projektové řízení. Dalším klíčovým posunem je také to, že výsledky výzkumu jsou pravidelně využívány při komunikaci ČNB směrem k širší odborné veřejnosti. Jako jedna z těch, kteří se na tvorbě nového modelu výzkumu podíleli a implementovali ho poté do praxe, popisuji celý proces změny a jeho přínosy v novém článku ČNB a hlavní body shrnuji v tomto blogovém příspěvku.

Ke změně organizační struktury a modelu výzkumu se bankovní rada ČNB rozhodla kvůli oslabené vazbě mezi výzkumem, jeho relevancí a aplikovatelností. V lednu 2017 tak došlo k rozdělení tehdejšího samostatného odboru ekonomického výzkumu na dva útvary, z nichž jeden byl včleněn do sekce měnové a druhý do sekce finanční stability. Cílem této změny byla snaha posunout výzkum blíže klíčovým činnostem ČNB, které z jeho výstupů mohou těžit nejvíce, a zvýšit tak podíl aplikovaného výzkumu navázaného na potřeby těchto útvarů. V rámci této změny byl na podzim roku 2017 navržen nový model výzkumu, který klade větší důraz na poptávku manažerů klíčových útvarů a členů bankovní rady a zároveň omezuje předchozí nedostatky při zachování pozitivních aspektů (blíže k předchozímu modelu výzkumu v samotném článku).

Nový model výzkumu pomohl:

• výrazně zvýšit flexibilitu celého výzkumného procesu, snížit administrativní zátěž a zkrátit dobu mezi formulací výzkumné otázky, zahájením výzkumného projektu a doručením požadovaného výstupu,
• efektivněji řídit zdroje,
• posílit poptávkovou orientaci výzkumu,
• povzbudit a posílit spolupráci mezi výzkumníky a experty na danou problematiku v ČNB,
• podpořit pravidelnou prezentaci průběžných výsledků v rámci útvarových schůzek, pracovních skupin a seminářů, ale také v klíčových publikacích ČNB.

Výzkumný proces je možné ze širšího pohledu rozdělit do šesti fází – první čtyři fáze charakterizují kroky od formulace výzkumné otázky po finalizaci výzkumné publikace a zbývající dvě fáze se zaměřují na využití výsledků výzkumu, ať již v samotných diskusích o nastavení politik centrální banky, nebo v komunikaci ČNB směrem k odborné veřejnosti. Jednou z podstatných výhod nastaveného procesu je strukturovaný projektový přístup se zpětnou vazbou v různých fázích projektu.