Je velmi neobvyklé, aby v průběhu několik měsíců trvajících odposlechů v jisté restauraci hojně navštěvované státními prominenty a špičkovými podnikateli byl nahráván také ministr vnitra Bartłomiej Sienkiewicz. Ve varšavské restauraci Sowa a přátelé tak vzniklo okolo 900 hodin záznamů, z nichž jen malou část zveřejnil týdeník Wprost. Už jen pikantností je, že o dvě ulice dál sídlí útvar ochrany ústavních činitelů.

Stále není jasno, kdo vlastně za těmito odposlechy stojí. Nejdříve mělo jít o souboj polských tajných služeb, začalo se hovořit o snaze oligarchů diskreditovat vládu. Nyní se hovoří o akci dvou číšníků. Celá situace ale dává prostor i pro nejrůznější konspirativní teorie. Kdo když tak za číšníky stojí? Polský premiér Donald Tusk má vcelku jasno. Minulý týden v polském parlamentu ři hlasování o důvěře jeho vládě vše vedl k přemýšlení, zda za akcí nejsou ruské zpravodajské služby, které se snaží diskreditovat jeho vládu.

Tusk zkrátka umí. V nynější atmosféře hlasování o důvěře ustál a mohl relativně v klidu odjet na summit do Bruselu. Nezdá se ale, že by měl důvody ke klidu. Diskreditace je příliš velká. Poláci již dnes ví, že obava z opoziční strany Právo a spravedlnost je tak velká, že Národní banka byla ochotná nezákonně manipulovat s měnou ve prospěch Občanské platformy. Dověděli se, co v zákulisí říká ministr zahraničí Radoslav Sikorski o spojenectví s USA. Obyvatelé východní části země zase zjistili, jak je varšavským špičkám lhostejné řešení zaostávání této části Polska.

Již jen jako šlehačka na dortu je fakt, že rozhovory se vedly při delikatesních večeřích se stejně delikatesními a drahými alkoholickými nápoji, to vše na útraty vlády nebo Národní banky. Večeře pro dva za cca deset tisíc korun ale zase není tolik ve srovnání třeba s privatizačními kšefty, které se v restauraci na okraji Varšavy dojednávaly.